Noe

Příběh Noeho je v podstatě druhým stupněm spirituálního alchymistického díla, jde o první  biblický KŘEST VODOU.
….lidé se množili. Jejich stáda se zvětšovala, pole rozrůstala. Domy mohutněly, spojovaly se v osady a v města. Brzy začal soused závidět sousedovi, od závisti ke zločinu nebylo daleko. Železné nástroje, které včera pomáhaly, dnes vraždily. Hořela města, vedly se války, lidé umírali. Kde dříve pobývala láska a pokora, dnes vládla touha po majetku.
A pomyslel si Bůh: “Přestává se mi člověk podobat. Vášně jeho těla (zvířecí energie) přemohly čistotu duše, kterou jsem mu vdechl. Proto vyhladím člověka ze země, i všechny živé tvory. Neboť lituji, že jsem je kdy stvořil.“
Jen jediný spravedlivý člověk žil tehdy na zemi. Jeho jediného se Bohu zželelo. Ten muž byl Noe. Tehdy Bůh řekl Noemovi: „Přichází konec lidstva. Jeho hříchy přeplnily zemi. Tebe a tvůj rod však uchráním od záhuby. Postav koráb…. "
Noe nic nedbal posměchu zlého davu a dnem i nocí budoval záchranu svou a svého rodu a počal stavět koráb.
Koráb byl dokončen. A Bůh pravil: „Noe, nyní vejdi se svou ženou, se svými syny a s jejich ženami do lodi. A vezměte s sebou ode všech živočichů, vždy samce a samici, a ode všech ptáků, vždy samce a samici, aby nevyhynuli.  Pak uzavřete pevně loď. Já potom postihnu zemi strašlivou potopou a vyhladím hříšné pokolení.“ A Noe uposlechl a učinil vše, jak mu bylo řečeno.
Po sedmi dnech, kdy archa byla naplněna živočišstvem a ptactvem, sám Bůh zavřel zvenčí vrata Noemova korábu. Pak otevřel všechny prameny, studnice a řeky nebeských vod (energie Hvězd, Měsíce a Slunce - viz smaragdová deska). Déšť padal a voda stoupala. Vystoupila až k Noemově arše.
Dlouhých čtyřicet dnů a čtyřicet nocí padala voda z nebes na zemi. Jen spravedlivý Noe a jeho vyvolení přežili ve svém korábu, jak jim bylo dáno Boží vůlí.
Bůh se rozpomněl na archu a na Noema. Po sto padesáti dnech uzavřel nebeské průchody. Vody konečně počaly klesat a navracet se pomalu do svých starých cest a příbytků. S hladinou klesal i Noemův koráb. A zachytil se na vrcholku hory Ararat (hebrejsky znamená "zrušení prokletí").
Země konečně vyschla. Bůh promluvil: „Noe, vyjdi z archy, i tvá žena, i synové tvoji, i jejich ženy. Vezměte s sebou všechna zvířata a ptáky, kteří jsou na lodi (transformované energie). Vystupte na zem a znovu ji osídlete. Rosťte a množte se a vytvořte nové, čisté pokolení.“ Pak Bůh otevřel dveře archy a všichni z ní vyšli ven.
Potopa je stav totálního nevědomí každého z nás i civilizace jako celku (součástí je i to, co nazýváme "morálkou", která je chybně zaměňována s probuzeným vědomím).
"Za časů Noema se lidé na zemi množili a rodily se jim jenom dcery.... je zde míněno že: navzdory božskému příkazu rosťte a množte se... lidé zapomněli růst duchovně (vibračně) a množili se pouze v říši hmoty (mylně se domníváme, že nás Bůh nabádal mít hodně dětí). ...Plodili pouze dcery, což znamená, že nikdo -  žena ani muž - nebyl mužem, nevzpomínal si na svá "vnitřní nebesa", na svou vnitřní ženu Animu (své nevědomí), kterou musí dobýt a uzavřít s ní "sňatekˇ", aby rostl a dovršil se ve svých energiích jako Noe. Noe je předchůdce Jana Křtitele, předobrazem Mesiáše, který má přijít.
V hebrejštině mají slova "muž" a "vzpomínat si" stejný kořen a "ženství" - je "díra", která obsahuje tajemství JMÉNA. Ale bez mužství zůstává prázdná. A člověk se potom s tímto prázdnem plně ztotožňuje a naplňuje ho všemi možnými vnějšími činnostmi. Jí, spí, plodí, pracuje v panickém strachu, aby nepřišel o své spotřební produkty a tímto strachem se užírá. Trpí a slouží za potravu Satanovi, až se úplně vyčerpá a umírá (vážení srdce v egyptské mytologii).
Noe tedy shromažďuje všechny své energie, zvířata, se kterými musí splynout, aby je rozpoznal v sobě samém. Noemova (hermeticky uzavřená) archa je naší vnitřní bytostí v procesu alchymistického Díla.
Let holubice a krkavce jsou "oznamovatelé", zda už je dílo hotové. Po uplynutí 150 dnů bylo vše suché.
Noe potom zakládá vinici, pije víno, opije se a ve stanu se obnaží. To jsou symboly božského opojení z poznání a úplného odhalení tajemství JMÉNA, jakož
 i naprostého dovršení (transformace) oděvu z kůže (zvířecích enrgií), které se staly Světlem (Adam a Eva byli nazí, nestyděli se...)
Noeho syn Cham (chamtivý) vidí svého otce opilého ve stanu a vše vyzradí (jeho nejmladší syn Kenaan pak bude otrokem svých bratrů). Cham se nezachoval správně a magickou moc, kterou jeho otec poctivě získal ukradl. Užíval darů, ke kterým svým vlastním úsilím ještě nedorostl. Veškerá uloupená moc, předčasné utržení plodu ze Stromu poznání dobrého a zlého  (předčasně odhalené tajemství JMÉNA) pochází od Satana - je to dílo zvědavosti a chamtivosti toho, kdo pronikne k tajemství, k němuž ještě nedorostl, a pak ho vyzradí (země Kenaánská je na území dnešní Sýrie, Izraele, Palestiny a Íránu. Nadešel čas se vrátit k Chamovi a vrátit, co ukradl, teprve pak tyto národy - Kenaánovi potomci, dojdou klidu a míru).
Potopa je ihned následována novou smlouvou mezi Bohem a Stvořením. Jejím znamením je duha na oblaku (oblak - vnitřní temnoty)
Duha je mostem obnoveného spojení mezi Bohem a vnitřními zeměmi člověka, prostorem, který byl stižen "pádem". Výklady poselství Noeho se různí, nikde jsem však nenalezla, že by byl jeho počin chápán coby alchymistické Dílo. Jako příklad "přetváření k obrazu svému" uvádím výklad vrchního londýnského rabína Sira Jonathana Sackse (duchovní vůdce nejen britské židovské komunity s velkým vlivem na celé společenství).
Sir Jonathan Sacks mimo jiné uvádí a publikuje: " Noe byl sice spravedlivý muž, ale žádný hrdina. Byl zrozen za velkého očekávání, ale Noe lidstvo nezachránil. Postaral se jen o sebe a svou rodinu. Noe byl spravedlivý muž, kráčel před Bohem. O nikom jiném Tóra nepíše takové ódy. Ani o Abrahamovi, ani o Izákovi, ani o Jákobovi, ani o Josefovi a ani o Mošem. Naproti tomu je poslední  Noeho obraz plný smutku a bolesti: "Noe začal obdělávat zemi a založil vinici. Když popil vína, opil se a nahý padl na zem ve svém stanu. Cham, otec Kenaánův, viděl otcovu hanbu a řekl o ní svým dvěma bratrům. Noemova pasivita ovlivnila po potopě jeho další osud. Opilý, nahý a zostuzený svědčí sám proti sobě....   NO KOMENT, pane Sacksi.