Uzbekistán, Kazachstán

Počátky uzbecké historie jsou spjaty s Perskou říší, v 8. století sem vpadli Arabové, kteří sem přinesli Islám. V letech 1219 - 1220 sem vpadl Čingischán, dalším dobyvatelem byl Tamerlán (Timur), ten založil město Samarkand.

 Z Taškentu jsem s průvodcem Azízem cestovala po hedvábné stezce - Samarkand, Buchara a nakonec Chiva. Zejména v posledním jmenovaném městě Chiva jsem se vrátila o několik století nazpět. Čas se zde zastavil. Kromě mobilních telefonů a úsměvů s plnou pusou zlatých zubů je to skutečný středověk. Projížděla jsem pouští Kyzylkum autem, přesto to bylo velmi náročné. Stovky kilometrů příšernými cestami uprostřed mrazivé pustiny. Teprve tam jsem pochopila, proč jsou jen tak na různých místech "pohozené" postele a v "restauraci" se jí vleže. I v pohodlném autě už jsem nevěděla, jak si mám sednout, a což teprve po dlouhých úmorných přesunech na velbloudech. To už se nikomu skutečně sedět nechce. Uprostřed ničeho nám bábuška Aňa usmažila rybu, kterou jsem si sama vylovila z jejich kádě. Její synové jezdí ryby chytat do velmi vzdálené řeky a pak je nabízejí poutníkům. Bylo to super, jenomže řeky vysychají, takže je k zániku odsouzena i ta maličká oáza. Byla jsem v šoku, srdce mi krvácelo nad tou zkázou. Bolševik udělal z Uzbekistánu bavlníkovou velmoc, jenomže zavlažování způsobuje vysychání řek a vysychání Aralského jezera je považováno za stejnou ekologickou katastrofu jako Černobyl. Uzbeci už nemají zájem omezovat využívání řeky Amudarja, na bavlně jsou ekonomicky závislí a vyschlé dno jezera se snaží využít k těžbě ropy. Až nebude žádná voda v řekách ani v jezeře, nebude tím pádem ani bavlna, ani původní pastviny a rybolov, jen poušť. Tak dopadají dobré úmysly nepovolaných vždy. Nedomýšlejí se následky, které už nelze spravit. Z vyschlého dna jezera víří prach a písek plný pesticidů, mění se mikroklima, čímž se poušť rozpíná a jako každý drak rostoucí z dobrých úmyslů ega nakonec sežere vše, i úžasnou zlatozubou bábušku Aňu.

Chiva: město jako z pohádky "Z tisíce a jedné noci". Pravý nefalšovaný ORIENT. Co krok, to překrásná orientální výzdoba - posvátno úplně všude. Alespoň tu Chivu nechal bolševik na pokoji. Bavlna tam neroste, tak je naštěstí nezajímala.

Velbloudi: měla jsem naivní představu takovou, že v poušti je spíš horko. Netušila jsem, že v domě Šeherezády může být tak silný vlezlý mráz. O to víc obdivuji velbloudy. Zvládnou bez potíží teploty - 50 i + 50 stupňů, navíc téměř bez jídla a vody. Bez nich by žádná hedvábná stezka být nemohla. Bohužel už jsou využíváni spíš jen pro pobavení dětí a turistů, přitom nám toho mají tolik co říct (zdolají step i poušť bez potravy - chápete symboliku?), jenomže je neslyšíme. Ti uzbečtí pláčou (jsou malé výjimky daleko v poušti), strádají stejně jako lidské duše bez VODY. Jaký to rozdíl oproti těm v Mongolsku... Naplno si uvědomuji, jak velmi po životě mezi těmi mongolskými velbloudy toužím, snad se někdy dočkám.....

Věda: dere se vpřed, předbíhá, cpe se někam, kde bez vyschnutí nemá co dělat. Až civilizace projde procesem, dostane vše, po čem tak draze a drze pátrá zcela automaticky bez veškeré té techniky. Jejich předbíhající objevy budou vždy příčinou shození zpět k patě stromu.  Co si u Boha poctivě vysloužíme, jde opravdu snadno. Vědci nemohou mít přesah, jelikož žádný z nich nedosáhl osvícení, nulový bod.

Plastová lahev: nepochybně vynález usnadňující život. Jenomže v momentě, kdy vynález neslouží k přenášení vody ale k mamonu, nelze už devastující spoušť zastavit. Západní civilizace snad ještě záplavu plastu dokáže krotit - třídění, recyklace atd., ale co chudé země? Například v Nepálu byly břehy řek schované pod obrovskými vrstvami plastu. V Nepálu je bída a na zpracování plastu nejsou prostředky. A to mamon nedomýšlí. Západ jim manipulativně vnutil Sprite a Colu a ve výsledku tím otrávil sám sebe. Nezpracované plasty nevyhnutelně doputují do oceánů a výsledek je jasný. A tak je to se všemi výdobytky. Jsou v pořádku, pokud usnadňují život, ale bez "faraonského osvícenského korektivu" je to v časovém horizontu cesta do pekel vždy, tomu se nelze vyhnout.

Pochopitelné X nepochopitelné: kdo prohlubuje pochopitelné - dualitně rozevírá nůžky a nepochopitelné zatlačuje do stínu....

Věda X náboženství: pokud věda rozebírá vše do poslední částečky a hodnotí to smysly lidskými (zvířecími), tu druhou stranu neuchopitelna zatlačuje do stínu bijící se hrdě v hruď nevidouc, jakou zrůdnost vyrábí....Věda nikdy nemůže předběhnout božství. Náboženství je zprostředkovatel s nepochopitelnem a nepoznatelnem. To pravé, božsky čisté jde mimo smyslové vnímání, které máme k dispozici pouze pro dualitní "realitu". Je úkolem časů příštích takové náboženství obnovit, to je jediná cesta ke spáse.

Z knihy GENESIS:

Dohoda o psaném dále:

Slovo VODA ve smyslu VODY NULY - budu psát velkými písmeny

Slovo voda ve smyslu voda jedničky - budu psát mylými písmeny

Slovo OTEC ve smyslu Bůh OTEC psáno velkými písmeny

Slovo otec ve smyslu otec biologický či ve smyslu civilizačních "otcovských" pravidel psáno malými písmeny

Slovo VĚDOMÍ NULY - velká písmena

Slovo vědomí jedničky - malá písmena

GENESIS:

Na počátku Bůh stvořil nebe (VĚDOMÍ NULA) a zemi (energetickou zemi - pouze část z VĚDOMÍ NULA). Země pak byla pustá a prázdná (nenaplněné sebepoznání - materia prima), nad propastí byla tma (pro sebepoznání je nutný vstup do duality - platí pro člověka i pro Boha) a nad vodami (voda - nositelka informace vědomí) se vznášel Boží Duch (Duch svatý - "druhá nula" ještě před vědomím, jiný,zprostředkovatelský atribut samotného Boha).

Bůh řekl: "Ať je světlo!" (světlo - projevené vědomí). Bůh viděl, že světlo je dobré, a Bůh oddělil světlo od tmy (oddělil vědomí jednoty od vědomí duality). Bůh nazval světlo den a tmu nazval noc (ještě se k tomu podrobně vrátím). Byl večer a bylo ráno, den první.

Bůh řekl: "Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala VODY od vod!" Bůh učinil oblohu a oddělil vody pod oblohou od VOD nad oblohou - a stalo se. Bůh nazval oblohu "nebe" a byl večer a bylo ráno, den druhý.

Bůh řekl: "Ať se vody pod nebem shromáždí na jedno místo a ať se ukáže souš!" - a stalo se. Bůh nazval souš "země" a shromáždění vod nazval "moře". A Bůh viděl, že je to dobré.

 

Posvátné symboly korespondují s procesy Vesmírného (Božského) dění VŽDY. Mají transcendentní funkci v případě, že jejich uživatelé znají hlubinnou, mystickou, božskou funkci spojující s nepoznatelnem - s VODAMI NULA. Všechny ostatní interpretace jsou svatokrádežemi. Spojky s poznatelným jsou spíš znaky, značky, zkratky, tyto však nemají přesah, nespojují s VODOU, nemají schopnost transcendence.

Monáda: 

Shrnutí: VODY - "vody vesmíru, vody nuly".  vody země materia prima, vody jedničky se dělí na vody shora a vody dolní, symbolem obojí vody jedničky je moře. VODY  i vody mají ohnivou podstatu, protože platí:

 

Tři NAHOŘE jsou - OTEC, SYN a DUCH SVATÝ - a tito tři jsou rovnocenní. Duch svatý je jakousi zprostředkovatelskou odnoží OTCE nepoznatelného a SYN je při výdechu učiněn člověkem, aby mohl transformovaného potomka doprovodit zpět k OTCI. SYN vydechnutý vychází z OTCE, SYN vdechnutý se vrací k OTCI. Syn jako jediný je NAHOŘE i DOLE. Je pánem přechodu mezi NAHOŘE a DOLE, pánem propasti.

Geometrickým vyjádřením NAHOŘE je rovnostranný trojúhelník, všechny strany a vnitřní úhly mají stejnou hodnotu, jsou rovnocenné. Trojúhelník má ohnivou podstatu. Je to oheň touhy a lásky Stvořitele ke svému stvoření, ale také oheň žárlivosti a zkázy, když se potomek nenavrací "DOMŮ" a svými svěřenými energiemi krmí Satana. Jde o oheň proměnitelný podle toho, jak se potomkovi daří "vdechnout bezpodmínečně OTCE celého".

Tři DOLE jsou - voda, víno a krev.

OTEC = voda, SYN = krev a DUCH SVATÝ = víno

SYN nás má doprovodit zpět k OTCI, a tomu také odpovídá význam a různé funkce krve. Jaký je význam červených a bílých krvinek, to už jsem psala dříve, jak je to s krevními destičkami se pokusím vysvětlit následovně.

Krevní destičky: sehrávají zásadní úlohu. Jsou schopny vytvořit krevní sraženinu a zastavit krvácení. Jsou bezjaderné a žijí 9-12 dní! Jejich fyziologická funkce je jasná, na energetické rovině jde o "ochranu sirotka". Jejich funkce patří do období, kdy sňatky s nevědomím nejsou dokončené a hrozí vnější války s protivníkem hadem, tedy vykrvácením. Do období, kdy má Pandóra s Prométheem hlídat skříňku, aniž by ji otevřeli. Je to období, kdy se potomek už narodil, ale OTEC OSIRIS je stále mrtev (proto sirotek) a matka je vdovou. Je to období, kdy Hospodin říká Kainovi po vraždě Ábela "zem pije krev tvého bratra", a bude ji pít tak dlouho, dokud bratra nevrátíš, dokud nevstane z mrtvých. Tak po celou tu dobu fungují energetické krevní destičky, aby byl čas dokončit DÍLO bez vykrvácení. Jak potom v této souvislosti můžeme nahlížet na hemofilii...Předčasně otevřená pandořina skříňka, předčasné trhání plodů, pýcha, neschopnost přijmout a pochopit protivníka v určeném čase = definitivní vykrvácení energetické, které vstoupilo do těla coby vykrvácení fyzické. 

 

Kvadratura kruhu:

Pokusů o výklad jsou spousty, nicméně bez vší pochybnosti platí, že je to celé řízeno Sluncem. To putuje v kruhu. Vyjde, obloukem míří vzhůru, v poledne - kulminačním bodě - nastává obrat a ono se vrací zpět k západu. Po západu už ho nevidíme vůbec nebo jen zprostředkovaně. Měsíc a planety svůj vlastní zdroj světla nemají, jen ho zprostředkovávají (světlo bílé).

Celá kvadratura je POSVÁTNÝ 7. DEN STVOŘENÍ, kdy nám OTEC vše potřebné dal a už jen láskyplně (ohnivě) čeká na návrat svého osiřelého potomka.

Paralelou slunečního putování je cesta vědomí člověka. Jenomže lidské vědomí neputuje v kruhu, ale v úhlech, což se pokusím dále vysvětlit. 

 

I.

Narození vědomí "do domu otců".  Začíná tvorba polopřímek. Dítě je postupně chváleno, káráno, korigováno, učeno, vychováváno. Čím je národ civilizovanější, tím vzdálenější od sebe polopřímky či úsečky jsou. "Dům otců" oceňuje vlastnosti, jejichž opak automaticky padá do stínu. A tak jako má svůj kulminační bod Slunce, stejné je to i s bodem obratu lidského vědomí. Nelze více "svítit". Být víc laskavý, bohatý, slavný atd. Zákonitě přijde bod zlomu. Přichází právě v době, kdy je Slunce (ego) nejvýše a stín není vidět vlastně vůbec. 24.6. se slaví narození Jana Křtitele, přičemž slovo "křtitel" je totéž co "ponořitel". Křtitel přichází v době letního slunovratu, jeho liturgickým úkolem je nořit KA (duše) do vod nevědomí, vytahovat nevědomé energie. Křest vodou je bod zlomu.

 Velmi důležitým alchymisticko - liturgickým úkonem prvního kvadrantu VELKÉHO DÍLA  je obřízka - ale nikoliv penisu, nýbrž ega. Jedná se o jakési uvědomění pro rodiče dětí, že je nutné "HLÍDAT PANDOŘINU SKŘÍŇKU" do křtu vodou. Jedná se přípravu KA na vykonání VELKÉHO DÍLA (vysoušení MER skrze KA) a držení v paměti to, že ego jednou svou nadvládu bude muset předat. Mimo jiné je to čas pohádek v brutální podobě - utínání hlav draků atd. Nemá smysl se o tom rozepisovat více, přesné informace pro nové náboženství budou dodány včas včetně připravených kněží pro tento úkon. Připomínám, že obřad obřízky bude pro chlapce i dívky, možná jen s nějakými drobnými rozlišeními. Kněžská barva pro I. etapu bude fialová, coby kombinace červené - ohně boží lásky + modré coby informace z VOD. Asi není nutné dodávat, že kněží pro daný úkol budou připraveni a shora pověřeni, budou nositeli skutečných alchymistických, fungujících (náboženských) zasvěcení pro daný úkol.

 

II.

Etapa Díla v černém. Černém proto, že vědomí nevidí Boha, ten je zastíněn egem, zavražděn ve vědomí . Začíná bolestná etapa křtu vodou, etapa přijímání druhé půlky. Nicméně přesto, že se jedná o přijímání nevědomých složek, patří tato etapa do části vědomé. Přijímáme pouze takové vlastnosti, které vědomě připustíme. Ač o tom jsou adepti většinou bytostně přesvědčeni, stále nejsou schopni pojmout skutečný celek svého nevědomí. Kněžská barva pro daný úsek bude černá. A stejně jako Slunce fyzické, tak také slunce naší duše musí slábnout a viditelný (přijatý) stín růst. Opět nastává kulminační bod zlomu pod úhlem 90 stupňů. Ani tento úsek nelze protahovat do nekonečna a přijde moment, kdy Slunce zapadne úplně stejně jako vědomá část vědomí. A pokud to nepůjde cestou alchymie, náboženství, cestou pravé liturgie, příjde zlom jinou cestou  takový je zákon. Nemůžeme předběhnout sluneční běh a natahovat vědomé dění déle, takové touhy ega, které se nechce vzdát jsou bláhové stejně jako jejich nositelé. Čas je předurčen pro sluneční putování stejně jako pro putování vědomí. 

V této situaci nemohu nepřipomenout, že Atlanťané také svůj čas prošvihli. Nedospěli k temným nocím před vzkříšením, vynucovali si více než bylo astrologicky možné. Předběhli Boha a ten si všechno vzal zpět. Pověst nám říká, že bůh Thovt "lstí vyhrál v kostkách" 5 dnů pro dokončení transformace Atlantidy navíc. "Pět dnů" navíc k dosažení osvícení Atlanťanů. Proto jeden rok nemá energetických úhlových 360, ale 365 dnů. Ale to je vše u konce, aktéři Atlantsko - Egyptsko - Hebrejských mysterií definitivně skončili. Měli více než 10 000 let k dokončení DÍLA, precese však úspěšná nebyla. A stejně jako v Atlantidě nebylo možné "prosit Slunce, aby zapadlo později", stejné je to i nyní. AMEN.

 

III.

A co jsme nebyli schopni nebo ochotni si připustit ve vědomé části, zákonitě přichází v noci. Je to cesta hada, který nám přichází do cesty coby posel milosti. Je k dispozici zprostředkované sluneční světlo měsíce a planet. Jsou nám ukazateli a průvodci ve tmě. Jedná se stále o křest vodou, jen "přitvrzuje". Tato etapa je spojena s alchymií zeleného lva, jak už bylo popsáno dříve, nicméně kněží zodpovědní za  3.úsek, budou označeni bíle. V danou chvíli nemá smysl o této etapě psát více, zatím jsme ji na hony vzdáleni. Jen připomínám, že temné noci duše, zpracování nejdelších a nejvzdálenějších polopřímek je etapou nejtěžší a bez přípravy a vedení je v podstatě nezvládnutelná. Slunce vidět není, ale má tlumočníka Merkura, což bylo už podrobně popsáno.

 Teprve po zdolání III. kvadrantu, dosažení plných 270 stupňů můžeme mluvit o dosažení KAMENE MUDRCŮ.

 Ale také nám mytologie říká, že Merkur alias Hermes je bohem zlodějů. Zlodějů svatokrádežníků, všech těch, kteří se "cpou na nebesa" bez ponoření, bez zdolání všech stupňů. Odhalí i drobné, "mikrostupňové" krádeže a má svolení od Stvořitele naložit se zloději podle svého lstivého uvážení. 

 

IV.

A zatímco křtitel přichází v době světla největšího, Kristus přichází v době největší temnoty, v čase zimního slunovratu, kdy je den nejkratší a noci nejdelší, aby vzkříšené světlo mohlo vstát z temnot. Aby vzkříšené vědomí mohlo opět zazářit a vrátit se k OTCI. Kristus se rodí v chlévě, se "zvířaty" už v harmonii. Bůh se učinil člověkem, aby se člověk mohl stát Bohem. Jan Křtitel: "Já se musím umenšit, aby ON mohl růst". (Musím se smát všem těm vykladačům PÍSMA, kteří z toho udělali jakési osobnostní zápasení mezi Janem  Ježíšem, sami se stali obětí svých vlastních egosoutěživých projekcí). ON, coby znovuzrozené Světlo vracející se k OTCI. Jeho příchod jde přesně naproti křtu vodou a křtít ohněm božským, transformovaným může až po zdolání posledních temnot duše, po úplné kapitulaci ega.

Po zdolání 360 stupňů mluvíme o KAMENI ÚHELNÉM, kdy Kristus vede z vod do VOD - JE PÁNEM NAD PROPASTÍ. Nebo jinak: ZÁZRAČNĚ CHODÍ PO VODNÍ HLADINĚ.

Každá etapa je samozřejmě liturgicky složitější, píšu to jen pro - doufám - snadnější pochopení systému. Velmi důležitým je NEZKORUMPOVATELNÝ Farao či jiné pojmenování panovníka, který musí vše propojit. Světské i kněžské, aby jeho země mohly růst a směřovat k osvícení. O tom ale podrobněji jindy. Možná by čtenáře mohlo zajímat, že už jsou připravovány zákony atd. Ještě, že mám nový počítač, kterému když budu diktovat, rovnou to napíše. To je úžasné, v tomto případě věda slouží, jen abych nakonec nezapomněla psát rukou úplně...........

 Farao - spojuje božské i světské, v součinnosti s nebesy vydává zákony. Musí spojit a odlišit zákonodárství pro úrovně - fialovou, černou, bílou, červenou. Tak, aby úrovně zvířecí měly "své desatero", které se na další úrovně už nevztahuje, ti budou mít "desatera jiná". Ještě než se nadechnete v bojkot, ujišťuji vás, že celá civilizace zatím patří do úrovně I. včetně všech těch vzdělaných, učených a morálně na výši.

Úrovně vyšší musí táhnout nahoru ty dole, současně je to však přesně naopak. Ty nejbrutálnější úrovně zvířecí s sebou do pekel táhnou i ty nadějné. Vládnou, o svém zvířecím však nemají ani tušení, přesvědčeni o svých pravdách táhnou lidstvo do pekel. Kolik už bylo nadějných, nezkorumpovaných, "čistých", kteří naslibovali hory doly. Nevidouc své vlastní duální temnoty = nechají se nachytat vždy.

Zákony různých úrovní jsou odlišné a jen Faraon (osvícený) umožní duchovní postup všem.

Archeologové interpretují výjevy na stélách v Egyptě tak, že se v pravidelných intervalech zkouší, zda je panovník fyzicky zdráv a schopen úřadu. Ve skutečnosti je zkoušen, zda se nevrací do nižších zkorumpovatelných a Bohem nechráněných úrovní. To měla na starosti bohyně Sešat (sama se ale nechala nachytat), byla ale definitivně zbavena svého "úřadu". Kdo to bude dělat pakliže to bude nakonec zapotřebí nevím, uvidíme.

 

Král Šalamoun: jeden z nejslavnějších příběhů, kde jsou hlavními aktérkami dvě prostitutky. A jak už bylo vysvětleno dříve, mytologické prostitutky nám vždy sdělují něco, co je ve stínu (kurva = zatáčka), ukazují, kde jsme vybočili z cesty a také nemají manžela. A podle mého názoru je spravedlivé vyřešení sporu jedním z nejsilnějších poselství vůbec. Příběh zajisté všichni znají. Obě prostitutky v jeden čas porodily syna, ovšem ta jedna ho v noci zalehla a udusila vlastním tělem. Tajně potom dítě vyměnila a vzala si živého chlapečka, mrtvého ve spánku dala druhé ženě. U soudu obě tvrdily, že je dítě jejich a Šalamoun se rozhodl dítě rozetnout na dvě poloviny a každé dát půlku. V nejdramatičtější chvíli, kdy šlo dítěti o život jedna žena vykřikla, ať ho nezabíjí, že se ho vzdává. Poselství je jasné: jen pravá matka propustí dítě ze svých držav, v opačném případě je syn udušen, duše se nemůže navrátit k OTCI.. Týká se to i Syna celé civilizace. Pokud nebude země vyvdána, nestane se chotí OTCE, své "dítě křesťanství" zákonitě udusí.

 Polemika o čase: Nám připadají miliony světelných let neskutečně nepředstavitelné, ale to je jenom z důvodu toho, že nemáme - smysly - na jiné vnímání. Věřte, že s jinými radary, které si doufám nakonec poctivě vysloužíme, bude nám dáno nepředstavitelné množství darů či jak to nazvat včetně vnímání bezčasí. Pro Boha samotného se vše děje kontinuálně, zároveň je vše, má to celé jako na talíři v jednom okamžiku.

Z výše popsaného pak vyplývá, že jeden DEN z pohledu alchymie má jiný rozměr, než jeden den světský. Jeden den je výdech (rozdělen do výdechu a nádechu - dne a noci). Jeden den může být také putování jedné jediné vlastnosti. A protože těch vlastností máme mnoho, je tudíž mnoho i dnů. Také jedním dnem je putování jedné duše v rámci jednoho života, jedním dnem je také putování karmické. A vše se projevuje a vyvíjí ve stále stejném rytmu nádechu a výdechu. Člověk je výdechem Boha, navrátivší transformovaný člověk je nádechem Boha a současně výdechem integrovaného, informací obohaceného člověka do UNIVERSA. A to je PRAVÁ LÁSKA. Kdo se nenadechne, nemůže ani vydechnout a prožívá nekonečné energetické astma, které ho ve finále udusí.neboli: kdo nevdechne Boha celého, všechny polopřímky, nemůže ani vydechnout a umírá udušený - nepropuštěný zemí. Matka země bez manžela je vdovou a syn tudíž sirotkem. A taková neprovdaná, která nemůže  propustit syny, se pak stává hrobem. Kde nevybuchne kvasar - světlo - tam netransformované vědomí umírá zároveň s hmotou, není možný informačně - světelný výdech zpět k OTCI.

Geometrie: 

Rovnostranný trojúhelník souvisí se sv. Trojicí - OTEC, SYN A DUCH SVATÝ, jak už bylo napsáno. Trojjedinnost, všechny úsečky trojúhelníka mají stejnou hodnotu, jsou stejné, svírají stejný úhel. 

TETRAEDR - OHEŇ: 

- rovnostranný trojúhelník, součet vnitřních úhlů je 180 stupňů, tedy půlka z 360. Oheň lásky shora sestoupil na zem za účelem vedení dualitou - "půlkou".

- 4 stěny - pro zastávku čtyř

 

 HEXAEDR - ZEMĚ:

součet vnitřních úhlů 360 stupňů = veškerý energetický potenciál pro transformaci

- čtverec - veškerý energetický potenciál  PRIMA MATERIA

- 6 stěn - dokončených 6 dnů Geneze, výchozí potenciál - materia prima

 

 IKOSAEDR - VODA:

- stěny - rovnostranný trojúhelník, vody, které zprostředkujií VODY

- 20 stěn - VODY DUALITY

- úhly - 180 stupňů - voda duality

 OKTAEDR - VZDUCH:

 

 

 DODEKAEDR

stěny - pětiúhelník

- 12 stěn

- úhly - 360 stupňů, 360 : 12 = 72. Číslo 72 je posvátným číslem.

 

 

 

 

Geometrie si zaslouží větší pozornost, určitě doplním.

 

Svastika: 

na počátku, ještě před výdechem, velkým třeskem byla TOUHA (oheň). Touha Boha po sebepoznání. Touha je nejsilnější hybnou silou, je motivací, příčinou všeho a svastika je symbolem jejího plynutí, její transformace. Zvířecím symbolickým vyjádřením touhy byl vždy kůň - veze svého jezdce k cíli. Významy slov se mohou během staletí či tisíciletí měnit, ne však u zvířat. Proto jsou zvířata výchozím bodem pro mystickou symboliku, která přetrvá věky. Lev, had, kůň, slon, mají stále stejné vlastnosti bez ohledu na čas. Jenomže to by už v dalších staletích nemuselo platit. Lvi budou k vidění sotva někde v ZOO, těžko však budou moci být nositeli energie králů zvířat. Hadi jsou vytlačováni od lidí pryč, volně žijící kůň žije už leda v Mongolsku, sloní populace je také na ústupu. A bájný jednorožec? Nepochopením symbolu na energetické mystické úrovni si kokoti z Asie z rohu jednorožce udělali všelék na potenci. Nechápou, že jde o zcela jinou potenci. Výsledkem je brutální vymlácení nosorožců, kteří na zemi pobývali miliony let. Marnost, to už nelze napravit. 

Plynutí touhy se také transformuje v úhlech 90 stupňů a je to opět lví pýcha, která nedovolí přeměnu, výsledkem je pak svastika zneužitá - Hitler.

 

Kůň: symbolem libida - eros, patří do první duální etapy, etapy zvířecí, je svázán s pentagramem - dva rohy (dualita).

Bílý jednorožec: DÍLO V BÍLÉM - touha po jednotě, touha po poznání sebe samého, etapa lidská - jeden roh (jednota)

Pegas: touha po návratu k OTCI - křídla

Když je milost pochopena a přijata, je transformovaná i touha, lví ego taky transformaci touhy blokuje.

Když se vytváří touha po "uznání otců" = vytváření společensky oceňovaných vlastností jako třeba píle, tak na druhé straně skutečnosti se už automaticky rodí lenost - zákonitá vytěsněná polopřímka. Mohou to být i společností vytvořené nežádoucí jevy, jako například obžertví, zákonitostí je na druhé straně hlad a už se plazí tomu obžerství naproti - had. Cokoliv nutně přeroste (dědičný hřích), druhá půlka někde číhá a roste úměrně s růstem vědomé půlky.

Šemík a Horymír:  Horymír byl odsouzen k smrti za ničení dolů na zlato a stříbro (na vnější zlato a stříbro). Před smrtí ho zachránil jeho věrný kůň Šemík hrdinským skokem ze skály na Vyšehradě. Kůň Šemík však skok nepřežil a je pochován v Neumětelích. V pohádkách by "věrný kůň" měl být vždy zabit, ne puštěn nebo tak něco. Dětská archetypální dušička ví, co to znamená, že to není agrese namířená proti nebohému zvířeti.

V Minsku, hlavním městě Běloruska byla za války zachráněna od bombardování jediná budova - právě ve tvaru svastiky. Němečtí piloti si mysleli, že je to Hitlerovo.

"Prvorozeného ze synů svých mi dáš" zní příkaz Hospodinův: pustíš ho ze svých držav (civilizačních dualitních požadavků).

Smrt prvorozeného - zvířecího, toho, který nevyšel z domu svého otce a ve vědomí "nevrátil" Bohu tu druhou, zvířecí, vytěsněnou polovinu. 

Neviňátka: ti, kteří nepřijímají ve vědomí svou "vinu, hřích", svou zvířecí vytěsněnou polovinu. Dům otců, dualita vzniká první, proto prvorození.

Smrt neviňátek: všech, kteří nenavrátili Bohu co jeho jest - nepřijali ve vědomí svůj hřích, svou vinu - nedokončili křest vodou. - nevrátili druhou, nevědomou polopřímku.

Kain X Abel

Egypt - prvorození Faraonovi synové neodešli z domu svého otce, nevrátili prvorozeného, museli zemřít

Abraham: jeho první syn Izmael byl synem otrokyně, nikoliv manželky - musel být vyhnán z domu svého otce, Izák, syn ze sňatku se Sárou (svým vnitřním ženstvím) je obětován, dán Bohu = tudíž zachráněn.Abraham poslechl příkazu, proto Izák mohl žít a pokračovat v linii patriarchů....

V Bibli je smrt neviňátek zmíněna mnohokrát, ale nemám čas se tím hlouběji zabývat. Až se naučím s tím počítačem, aby psal za mě, bude to lepší.

 

Současnost: smrt prvorozených neviňátek. Těch, co neposlechli příkazu a "nevyšli z domu svého otce"  (morálka dle hesla podle sebe soudím tebe...). Nevidí svou vinu - dualitu a zároveň kradou. Patří sem i energie sv. Petra -  pozbyl své moci. V jeho případě už kohout - zvíře ohlašující východ Slunce 3x zakokrhal, ale DÍLO v červeném se nenaplnilo. Již nesvatý sv.Petr, sám nevyjivší z domu svého otce, ono neviňátko "bez viny" v těchto dnech definitivně pozbyl své moci - nastala energetická smrt neviňátka. 

V den, kdy byla sv. - tedy již nesvatému Petrovi po dohodě se Stvořitelem po 2000 letech odebrána jeho moc, Vatikán se energeticky zhroutil do ZEMĚ. Neproběhlo "prach jsi a v prach se obrať" vnitřně - energeticky, musí se to stát cestou stínovou. AMEN. Snad dobrou zprávou je, že už byl do úřadu Stvořitelem jmenován nový Petr a pevně věřím tomu, že v krátkém čase dojde i k tomu "svatý", talent má, tak uvidíme.

Neviňátko - Kristus: Jediný v tomto smyslu nevinný je Kristus, nerodí se "zvířetem", ale člověkem, je tedy bez viny.

Jedině církev, která poslechne příkaz "Dej mi syna prvorozeného" může stát na PRAHU nového věku. Když nevrátíme prvorozeného, vezme si ho Nejvyšší sám. 

Ještě pár foteček z mé zahrádky: Víc nestihnu, chybí ještě pentagram + další, tak snad to s tím diktujícím počítačem doženu. Dnes odlítám na 3 týdny _ Laos, Thajsko, Kambodža, tak uvidím, co ten výlet přinese.