Kambodža, Laos

Laos: už z letadla bylo patrné, že je to země ještě s nevydrancovanými původními pralesy. Takový nádherný souvislý zelený koberec jsem nikde jinde neviděla. Laos byl součástí tzv. Francouzské Indočíny a stopy po kolonizátorech jsou tam stále. Osobně mě nejvíce zarazila z Francie dovážená balená voda. Laos má své vlastní velmi kvalitní zdroje pitné vody, přesto se tam tisíce kilometrů letecky v plastech voda dováží. Kdo z toho má profit? Laosané těžko. 

Během války ve Vietnamu se bojovalo také v Laosu, zahynulo na 350 000 civilistů. Nejprve jsem si myslela, že hlavním nebezpečím džungle jsou hadi, ale prim hraje nevybuchlá munice z kobercových náletů během Vietnamské války. Ročně je tímto způsobem zabito (zmrzačené nepočítaje) okolo 100 lidí, bohužel hlavně dětí. 

Měla jsem možnost chvíli pobýt mezi domorodci v jedné vesničce uprostřed džungle poblíž sloní základny. A byli skvělí. Většina se za celý svůj život se nedostane dál než kousek za vesnici, o vzdálenějším světě namají představu. Děti vyrůstají v širokých rodinných společenstvích, v podstatě si vůbec nezažijí odložení, opuštění či školní traumata. Pro život v džungli nepotřebují mít přetížený mozek západními znalostmi, spíš je pro ně důležité zachování intuice pro přírodní život v divočině. Mimo jiné dovednosti se učí chytat kobry a štíry, nakládat je do místní rýžové pálenky a pak to prodávají turistům s označením whisky. Bylo to děsivé a lákavé současně. Nechápu, jak úzkým hrdlem lahve tam ty hady nacpou. Vypadalo to, že kobry mrtvé ani nejsou a s roztaženou kápí se na mě dívají. A jako všechny děti, od kterých se neočekávají výkony ega a jsou milované bezpodmínečně, tak i ty z džungle byly šťastné, vysmáté, tančící, štíhlé se zdravými zuby. Byla kolem nich nádherná atmosféra bezprostřední radosti.

V brzkých ranních hodinách městy procházejí mniši a do připravených nádob jim lidé dávají jídlo. V průvodu, který jsem viděla, byli i velmi malí chlapci, odhaduji, že jim nebyly více jak 4 roky. Údajně má takového caparta na starosti nějaký starší mnich. Nevím, co si o tom mám myslet, dávat do kláštera takto malé děti je podivné, nicméně motivaci neznám. Tito už tak hepy jako ti z džungle zdaleka nebyli. 

V Laosu je Buddhismus patrný v podstatě všude. Samozřejmě nemohu mít hlubší znalosti o místním náboženství, nicméně s jistotou mohu tvrdit, že mytologicko - alchymistické prvky jsou naprosto totožné s jakýmkoliv jiným náboženstvím. Proto tvrdit, že buddhismus není náboženství, ale jen styl života je nesmysl. Každý systém provázející vnitřním ženstvím a vracením duše zpět na nebesa (A JE JEDNO, JAK TO NAZVEME) je náboženství, pouze adaptované na místní podmínky. Například symbolika lodi a hada. Loď převážející duše slanými vodami nevědomí, had chránící Buddhu před deštěm nebo zvířecí symbolika pod sochami Buddhy (tyto fotografie jsou na konci článku). Je to stále stejné! Snad jediným "nenáboženstvím", které se coby náboženství tváří je Konfucius. Jeho učení je skvělé a v podstatě odpovídá pravidlům našeho desatera a hlavní důraz je kladen na rodinu.. Jeho učení mělo pozitivní vliv na tehdejší rozpolcenou společnost a tak je to v pořádku. Nicméně - kde není integrace vnitřního ženství, není cesta hada a navracení se zpět na nebesa, nejedná se o náboženství. A mít nejvyšší smysl života v rodině platí pouze pro první etapy.  Vše, co se K OTCI nevrací, stává se ve výsledku rakovinou bez ohledu na to, jak jsou morální kodexy a pravidla skvělá. Co se nevrací - samo se stává hadem v případě nepochopení druhou stranou rakovinou. A "Konfuciova Čína" je toho dokladem. Čína "plodí sebe sama" bez ohledu na celek. Roste na úrovni hmotného (rodí se pouze dcery) a zcela bezohledně metastázuje po celém těle civilizace. Budeme nakonec Čínou "sežráni zaživa" či nikoliv? K tomuto bych ráda ještě přidala polemiku s USA. Pokud to srovnáme s Čínou, mají také rozpínavé tendence. Rozdíl je však v tom, že Čína má svůj "sebepoznávací" první kvadrant dávno za sebou, Čínské ego kulminačního bodu dosáhlo už dávno. Už měla být nastoupena etapa křtu vodou a navracení jejich prvorozeného. Místo toho jejich ego zarývá své drápy hlouběji a hlouběji, uzurpují, nárokují co není jejich. Pokud nedojde ke změně, postupně zničí svého hostitele a ve finále zhynou i oni samotní, jelikož kdo se nevrací, umírá. USA se nachází v jiné situaci, protože je to civilizace teprve na počátku svého vývoje, ještě mají čas a v tom se to liší.

Jak už jsem zmínila v předešlé kapitole, ani Buddhismus v Kambodži nikoho k nirváně (K OTCI) nepřivedl. A jsem si naprosto jistá tím, že vykladači buddhova učení si do toho rovněž vkládali svoje vlastní přesvědčení, až se to nakonec úplně míjí účinkem. Mniši provádějí obřady, beblou stále nějaké mantry, ale skutek utek. Na jedné straně by se dalo říct, že jsou svým způsobem vyrovnaní, umí uklidnit emoce a mít jakýsi nadhled, ale nejsou schopni nikoho dovést k nirváně, nejsou osvícení. Tímto se vysvětluje likvidace "mírumilovného" Tibetu (nenavrátili zabitého Ábela třeba ve stínové agresivitě), genocida v Kambodži i Laosu (vnější boje místo těch vnitřních), spláchnutí centra buddhismu Srí Lanky vodami tsunami (zpronevěřili se vnějšímu zlatu) atd.

Kambodža - Angkor Vat: před vstupem do jednoho z chrámů byla nad vodním příkopem dlouhá cesta lemovaná sochami. Po pravé straně to byli samí démoni, po levé straně samí Buddhové. Princip je ten, že přijetím démona ve své duši = stáváme se Buddhou. A princip platí jak pro jednotlivé energie (vlastnosti), tak pro člověka jako celek. A teprve až jsou všechny energie vstřebány, můžeme vstoupit do chrámu a pokračovat v cestě. Také bylo zajímavé, že ačkoliv inženýrská přesnost staveb byla neuvěřitelná, snad na milimetry přesná, nedá se totéž říci o schodech vedoucích k nejvyšším bodům chrámů. Že by se chybička vloudila? Ne, ve skutečnosti to má význam ten, že pro jednotlivé duše je integrace různých vlastností různě obtížným úkolem. A zatímco něco je snadné (nízké schody), tak jiné je obtížnější (vyšší schody). A když už jsme výstupem zmoženi, horko, únava atd., tak na konci jsou schody nejstrmější, k jejich zdolání je nutné mobilizovat poslední zbytky sil. Konečné fáze cesty jsou skutečně ty nejtěžší. Krása. 

Pokusím se stručně dokázat, že buddhismus koresponduje s nábožensko - alchymistickými postupy úplně stejně jako jakékoliv jiné náboženství.

 

Buddha:
 
- rodí se coby královský syn v přepychu, otec dělá vše pro to, aby Sidhárta "dům otce nikdy neopustil", matka umírá 7 dní po jeho narození
 
- Siddhárta se ožení se svou sestřenicí a narodí se jim Ráhula (pouto), syn duality, Siddhárta po jeho narození opouští "dům otce" a nemluvně zůstalo bez otce (je sirotkem stejně jako každá bytost opuštěná OTCEM). 
 
- vychází z domu otců, při úniku z paláce jeho kůň přeskočil zdi paláce, Siddhárta slibuje sám sobě, že bude nirvánu hledat tak dlouho, až ji najde, slib = zásnuby předcházející sňatek s nevědomím
 
- po neúspěšných setkáních s různými GURU a neúspěšné askezi najednou "slunce šlo po nebi a stíny se posouvaly, jen stín stromu pod nímž seděl se nehýbal. Bylo to jeho první pohroužení, ale věděl, že nemohl zakoušet radost, pokud se nenají. V tu chvíli se objeví žena a nabídne mu rýžovou kaši, stejnou kaši, kterou mu dávala nevlastní matka a říká mu "jez". Stýská se mu po tom jídle.... 
 
- asketi ho přistihli jak jí a odvrátili se od něj. Nebyl pro ně dost čistý. Stejné jako remcání za Mojžíše nebo jiných
 
- Siddharta usedl ve stínu fíkovníku Bódhi. Bylo jaro, na obloze svítil úplněk. Než vyjde slunce, bude jeho hledání u konce. Řekl: "nevstanu dřív, dokud nedosáhnu vysvobození." Tu k němu ještě jednou přistoupil Mára, pán touhy a žádostivosti, ale Siddhárta se ani nehnul. Totožné s pokušením Krista.
 
- 6.   týden po Buddhově osvícení se nečekaně spustil prudký déšť, načež ze svého úkrytu vylezla obrovská kobra. Obtočila sedmkrát tělo Buddhy a roztáhla svoji velkou kápi nad Buddhovou hlavou, aby ho chránila před deštěm.
 
Déšť mytologický: jde o sladkou vodu, která se vrací se zpět a opět se stává součástí vody slané. Má to alchymistický význam, je to postupné vsychání, které je nutné dále pročišťovat......... Jedna z ran egyptských spočívala v krupobití neboli padala shora zmrzlá voda, která ničí úrodu. Had chránící Buddhu před deštěm znamená, že "vyschlá voda" skrze dokončenou cestu hada - uroboros - už se nestává znovu vodou slanou ale je už součástí VOD. Nebo jinak, proces je ukončen.
Na fotografii z Laoského chrámu jsou dva hadi chrlící dva (dualitní) ohně pekelné, po dokončení hada duality se oheň mění na jeden oheň jednoty.
 
Loď obtočená hady: opět totožné s egyptskou mytologií - loď převáží duši slanými vodami nevědomí, na lodi jsou zlaté nádoby, obdoba kalichu. Zdoláváním dolních vod se pohár naplňuje, po úplném naplnění beze zbytku se stává svatým grálem, přichází osvícení, přichází Kristus a připraveného adepta doprovodí k OTCI. Hledat sv. Grál kdekoliv jinde než cestou urobora je zcestné a pokud je to někým veřejně prezentováno jakkoliv jinak, jedná se o zvrácenou svatokrádež.
 
Žena umývá Buddhovi nohy svými vlasy, stejné téma jako u Ježíše Krista
 
 
Dohoda o níže psaném:
dcera ve smyslu hmotném psáno malými písmeny
DCERA Boha coby "druhá nula" psáno velkými písmeny. Nelze mít z nuly jedničku (nula se nerovná jedničce), ale platí, že O/O = 1 (nula lomeno nulou = 1). 
Stvořitel sám ze sebe - z druhé nuly neboli ze své DCERY vytvořil MATKU - MATERIA PRIMA ve smyslu kompletního energetického potenciálu vod (nikoliv VOD) psáno velkými písmeny MATKA či MATERIA PRIMA, ze které se zrodily 2 dcery a 2 synové. Myšleno vzešlé z MATKY nikoliv z Boha, přesto psáno velkými písmeny
Matka země ve smyslu hmoty psáno matka malými písmeny.
 
Energeticý potenciál je MATKA ZEMĚ "uvězněná" v matce zemi fyzické pro naplnění informační individuality SYNA ještě v nerozlišenosti - chaosu. Co je ve velkém, je i v malém a odpovídá to biologickému těhotenství, kdy v plodové vodě nerozlišenosti (slaná i sladká dokopy) dostáváme vše potřebné pro vstup do domu otců - aby po rozražení porodních cest "beraní hlavou" bylo k dispozici vše potřebné.
 
Zasazení božského semene z VOD do MATKY ZEMĚ (do vod) - "NA POČÁTKU BYLO SLOVO", od matky i MATKY dostaneme vše v plodových vodách nerozlišenosti, pak vyhnání od matky i MATKY zrozením do "domu otců" - rození prvorozených synů duality (chlapců i dívek!). Poznávání individuality - prvotní hřích, vědomí X nevědomí.
 
JEHO SESTRY -  odpovídají nevědomé části. Nevědomá sestra je ISIS (zároveň je zčásti JEHO DCEROU), druhá nevědomá sestra je NEBDET
 
- obřízka, křest vodou - integrace nevědomí  - vyhnání z domu otců, začátek cesty zpět do DOMU OTCE, funkce prostitutek - hada, coby ukazatelek, obřízka coby rituál zásnub, jakoby příslib budoucího sňatku s         celou ZEMÍ
 (žena coby symbol nevědomí člověka, ŽENA - ČLOVĚK (biologická žena i biologický muž) coby ještě nepoznané (nevědomí) Boha.
Celé lidstvo je JEHO DCEROU, celé lidstvo je plačící ISIS čekající na sňatek s celou ZEMÍ, čímž se ze synů duality rodí SYN. Aby se mohla stát JEHO CHOTÍ, aby se mohlo uskutečnit HIEROS GAMOS - božský sňatek a mohlo dojít ke zrození SYNA, k NÁVRATU ZPĚT K OTCI. 
 
Mytologickému modelu odpovídá i MOJŽÍŠ:
 
Mojžíš:
 
V Egyptě se vraždí prvorození hebrejští chlapci. Hebrejové jsou ve fázi, kdy prvorozené nevrací Stvořiteli, prvorození zůstávají v domě otců - v Egyptě. A dům otců nikdy prvorozené dobrovolně nepouští -  "prvorozené" ego se nikdy dobrovolně své moci nevzdává. 
 
Biologická matka prvorozeného Mojžíše - aby mu zachránila život (poznání individuality je možné až po "propuštění matkou", po propuštění MATERIA PRIMA  = umožnění vytvořit polopřímky, část z MATERIA PRIMA  vytěsnit, vytvořit si ego "v domě otců" - proto ho pustí ho ze "svých držav" (viz. Šalamoun). Pouští ho v rákosovém košíku po vodě (jedná se o předobraz křtu vodou). Nalézá jej faraonova dcera a coby jeho "nová matka domu otců" mu dává vody pro život v domě otců....
 
Hebrejové otročí - egu otročíme vždy, když se ho nechceme vzdát. Místo přijímání druhé strany skutečnosti spíš přitvrzujeme a ego posilujeme. S hebrejci je to stejné, jsou zotročeni čím dál tím víc.
 
Mojžíš prchá z egyptského domova otců, posléze vrací svého prvorozeného, díky čemuž je obdařen mocnou silou a může se vrátit pro svůj lid. Je prvním beránkem rozrážejícím zdi mezi egem domu otců a DOMEM OTCE. A jakožto bohem povolaný, rozráží mocnými božskými silami alchymie slané vody - rozráží cestu z vod nevědomí, aby mohla voda slaná vysychat (poušť). Aby po vysušení slané vody mohl být zažehnutý božský oheň doprovázející je k zemi zaslíbené, ke Kristu, do Jeruzaléma.
 
Mojžíš jde zpět do Egypta a jak mu Bůh přikázal, přesvědčuje hebreje svými kouzly, aby mu věřili, že ho povolal sám Bůh. Žádá Faraona - "propusť můj lid do pouště"...  Ega se však vzdát nechtějí. Farao namísto propuštění přitvrzuje, jsou zotročeni ještě víc (vyrábí cihly pro stavby zdí - zdí ega) a remcají. Udřou se až skoro ke smrti. Kdo otročí egu ve smyslu kvadratury, časem umírá. Ega se pustit je tak velmi těžké, vždyť jsme celý život poctivě byli poslešní, nic zlého jsme neudělali, tak proč máme trpět!? 
 
Vždyť to staré známé známe, ale když se ega pustíme, jaké jistoty budeme mít pak? O tom novém nic nevíme, proto je to tak velmi těžké. Ale také v tom nikdy nejsme sami, OTEC nám vždy pošle nějaké předchůdce, učitele, ukazatele cesty. Bohužel fenomén projekce má velkou sílu a kamenování proroků je běžným jevem napříč celými lidskými dějinami. Je snadné podlehnout vábení těch falešných. Vždyť brnkají na strunu nevědomého strachu. Slibují spásu bez kapitulace ega a čím se někomu podařilo být poplatným "domu otců" více, tím těžší je se toho vzdát. To se pak ti falešní hodí. JK: "To spíš velbloud projde uchem jehly, než aby bohatý vstoupil do království nebeského"...... Je nějaká naděje na změnu anebo bude kamenování proroků opět na programu? Co myslíte?
 
Deset ran egyptských - voda se mění v krev (neprobíhá vykoupení krve skrze křest vodou, zákonité otrávení vod vnější), krupobití ("zmrzlá voda shora" ničí úrodu) až po smrt prvorozeného faraonova syna. Farao jim přislíbil, že je propustí, ale bez dobytka (dobytek =.vnitřní zvířata v již dříve popsaném smyslu - ego přijetí "vnitřních zvířat nechce připustit). Hebrejové zase remcají.
 
Mojžíš tlumočí slova Hospodinova: "10. dne tohoto měsíce vybere každá rodina ročního beránka bez poskvrny bez zlomených kostí a toho bude opatrovat do 14. dne toho měsíce, kdy dojde ke hromáždění celého Izraelského společenství a potom za soumraku toho dne beránka zabijete. Jeho krví uděláte značky na veřejích svých příbytků. 
 
Krev beránka bude znamením, že až bude Hospodin procházet zemí, aby udeřil na Egypt, uvidí krev a neublíží Vám.
Téže noci pojíte maso z beránka, ale nesmí být syrové či vařené, jen opečené na ohni (alchymistické maso + zažehnutí božského ohně).
Při jídle budete mít opásaná bedra (ledviny - "hlídání "pandořiny sříňky) a v ruce hůl.
Nebudete se zdržovat kvašením chleba (ještě se nezrodil SYN). Sníte tuto obětinu chvatně, protože přesně o půlnoci (vypršel čas na vrácení prvorozených) bude Hospodin obcházet Egypťany a potrestá také egyptské bohy (smrt prvorozených Egypťanů včetně faraonova syna).
Zatvrzelé srdce Faraona = pýcha
 
Mojžíš u Rákosového moře zvedá hůl a moře se rozestoupilo. Rozrazil zdi slané vody nevědomí. Předobraz Krista, který rozrazil zdi mezi vodami a VODAMI. 
 
Hebrejové putují pouští a stále remcají, a tak jim Mojžíš od Boha vyprosí CHLÉB (manu) a MASO (křepelky). Jde o alchymickou operaci - chléb coby "výživa shora" a maso coby duše vedená "božským vinařem".
 
Bronzový had:
Mojžíš na poušti z bronzu vyrobí hada, aby každý uštknutý, který se na něj podívá, se uzdravil a byl zachráněn. Bronz, to je Venuše, tudíž se jedná o energii hada láskyplně integrovaného, přijatého, čímž se stává léčivým.
 
Ale Hebrejové stále remcají, tak jim Bůh slíbil, že když si vyperou svůj šat, dá se jim poznat. Oni uposlechli, "vyprali si šat" a uslyšeli SLOVO BOŽÍ. Pak svolili, aby je Mojžíš vedl. Mojžíš jde s Jozuem na horu Sinaj a přináší zákony transformace vryté do kamenné desky. Jenomže během jejich pobytu na hoře lidé opět začínají remcat. "Odešli jsme snad z Egypta proto, abychom trpěli v poušti?"... Lidé upadají opět na zvířecí úroveň, vnější boje, šarvátky, znásilňování žen (mytologické znásilňování znamená plození syna bez sňatku s vnitřním ženstvím, mytologicky pobíhá znásilňování žen neustále.....) atd. Vytvářeli tlak na Áárona, aby jim vytvořil jiného boha. Takového, kterého mohou vidět. Ááron podlehl jejich nátlaku, nechal shromáždit všechno zlato a nechal ukovat zlaté tele.
Pak se Mojžíš vrací a vidí tu spoušť. Ve vzteku rozbíjí kamennou desku. Vidí, že vyvolený lid padl zpět na nižší zvířecí úroveň a zařídil, aby zhynuli všichni ti, kteří nejdou s Bohem. Následují ho už pouze lidé z kmene Lévi. 
Pak jde znovu na horu sám a přináší dvě desky zákona (desatera + transformace). Už ví, že nestačí jedna deska zákonů transformačních, musí být i desatero pro první etapu.
 
Po 40 letech, kdy jste zkoumali tuto ZEMI budou ti, kteří remcali a mluvili proti Bohu bloudit pouští, kde taky zhynou.
Až zemře poslední z těch, kdo odvrhli Boha, vezme Hospodin jejich děti do země zaslíbené Abrahámovi, do země oplývající mlékem a medem ....
 
Desatera pro dvě etapy vývoje:
 
Nejdřív je psané nám známé desatero pro první část vývoje, druhá část je desatero transformační
 
1) Nebudeš mít jiné bohy mimo mne - nebudeš mít bohy chamtivosti, moci atd.
2) Nevezmeš jména Božího nadarmo - nepoužiješ SLOVO, potažmo sílu alchymie k vlastním mocenským nárokům 
3) Zasvěť jeden den v týdnu Bohu - budeš světit 7. DEN Stvoření coby Opus Dei, jde o samotný akt JEHO DÍLA
4) Cti otce svého i matku svou - cti OTCE nebeského i MATKU coby MATERIA PRIMA
5) Nezabiješ - nezabiješ JEHO prvorozeného a tím i JEHO samotného
6) Nesesmilníš - nesesmilníš s nepravým CHOTĚM a nestaneš se rakovinou "plozením synů duality"
7) Nepokradeš - nebudeš činit svatokrádež a trhat plody předčasně
8) Nepromluvíš křivého svědectví - nebudeš falešným prorokem či Kristem
9) Nepožádáš manželky bližního svého - každý nechť přijímá své vlastní ženství a vidí trámy ve svých vlastních očích
10) Nepožádáš statku bližního svého - budeš naplňovat svou vlastní předurčenou individualitu, nebudeš toužit po jiných tobě nepředurčených a nebudeš přebírat úkoly někoho jiného
 
 
AGNUS DEI - beránek boží:
 
Beran je vždy na začátku. 1) beranem začíná astrologický zvířetník 2) jde o zvíře, jehož síla tkví v odvážné "trkající hlavě", která rozráží zdi, fyzické i energetické.  A o to právě jde. Jako první velkým třeskem Stvořitel rozráží zdi mezi oním světem a mezi tímto světem neboli - řečeno slovy smaragdové desky mezi tím nahoře a dole, aby pak celé stádo (všechny sebepoznávací potence Boha) mohlo projít na druhou stranu. Z onoho světa do tohoto světa a pak zase zpátky.z tohoto světa na onen svět.
V božsko - lidsko - božském vztahu jsou nejdůležitějšími beránčími rozrážejícími vstupy dva (je jich však více). Z toho nahoře sem dolů a pak zpět zdola zpět zase nahoru
První vstup je Stvořitelův, druhý zpáteční je Kristův. A jak už jsem psala, Bůh, Stvořitel a Kristus jedno jsou. Jen bych se na chvíli u toho pozastavila. Opakuji, co jsem už nastínila: výchozí bod nula, ze kterého vše vychází po návratu SYNA  už není bodem nula totožným s bodem nula, ze kterého vše vzešlo. Je totožný a zároveň více sebepoznaný. Totiž FERMENTOVANÝ SYN bod nula obohatil o informaci a o to jde především. Takže výchozí bod nula je stále tentýž, jen je obohacený svým vlastním sebepoznáním skrze člověka, skrze jiné vesmírné systémy, které mají také "svého jediného SYNA". A tento navrátivší SYN se VŽDY stává součástí dalšího či dalších sebepoznávacích výdechů ať už v rámci výdechu který probíhá či jiných. To proto platí - JK: "Kdo jde se mnou, má život věčný"!!!
 
První beraní rozražení zdi při výdechu Boha - proražení zdi mezi nulou a jedničkou. Celé stádo - všechny potence (galaxie, systémy, soustavy až po jednotlivé vtělené duše) mají tímto rozraženou cestu na tento vydechnutý svět. Vydechnuté informační VODY (nula se prorazila do jedničky) jsou informací o kompletním energetickém potenciálu tohoto výdechu - O JEHO DCEŘI.
U tohoto bych se ráda pozastavila také. Každý vydechnutý odlišný systém (z VOD se vytvoří vody neboli - z DCERY se stane MATKA) má radary pro uchopení vlastních vod. A některé systémy "jiných" vod disponují také radary pro vnímání jiných vod neboli - některé jiné dimenze vnímají nás, ale my nevnímáme je!
 
Avšak každá takováto jiná energetická, námi neuchopitelná dimenze má totožný proces tvoření - poznávání jako ten náš. Vše se děje ve stále stejném rytmu "rozdání karet" - energetických karet ve smyslu druhů energií nutných k poznání daného výseku z VOD s kompatibilními planetárními systémy daných vod.. Každá dimenze vycházející z VOD má své vlastní vody na jedné straně odlišné od našich vod, na druhé straně s totožným procesem takovým, aby proběhl informací obohacený zpětný vdech.
 
ENERGETICKÁ KREV JE UNIVERZÁLNÍ VELIČINOU PRO VŠE POZNÁVANÉ V CELÉM VESMÍRU

V krvi je jak neopakovatelná individualita, nezaměnitelná, jedinečná DNA a současně univerzálnost procesu tvoření

 
Každá krev je tedy:
 
1) nositelkou ducha (zprostředkovatelská spojka s Bohem - láska) coby červená krvinka - ISIS
2) nositelkou schopnosti poznat hada coby bílá krvinka - NEBDET
3) nositelkou schopnosti ochrany sirotka (OTEC je mrtev) coby krevní destička - SETH
4) nositelkou schopnosti propojovat vody s VODAMI coby krevní plazma (spojení s mozkomíšním mokem...) - THOVT
5) nositelkou sebepoznané projevené individuality - jednotlivé nezaměnitelné, jedinečné sebepoznávací potence Boha - pokud dojde k vykoupení, naplnění poháru, je to GRÁL - HORUS
A to celé je již tisíce let zavražděný OSIRIS, putující VĚDOMÍ v rámci kvadratury. 
 
Ještě bych ráda poznamenala, že je to právě krev, která dává impulzy k srdeční činnosti, není to opačně. Pokud by v žilách proudila jakákoliv jiná tekutina bez propojenosti s nebesy, srdce by se okamžitě zastavilo!!!
 
 A každá "vykoupená krev" daného výseku se stává navrátivším SYNEM, který, když rozrazí zdi daného světa "dole", stává se fermentem - informací prostupuje celý vesmír a tímto se stává SYNEM BOŽÍM neboli - coby asimilovaná, fermentovaná informace vědomí je Bohem samotným, který takto postupně vdechuje všechny své SYNY, aby - obohacen sebepoznávací informací mohl nakumulovat energii touhy v dalším "beraním" výdechu v jiném fraktálu, jiném putování v nám nepředstavitelných fyzikálních podmínkách. Takže: kdo (jednotlivec, rod, národ, civilizace, lidstvo.....) tímto procesem projde poctivě až do konce, po poznání individuality vrátí ve vědomí vše co JEHO JEST, stává se součástí dalšího vývoje, dalšího putování v nikdy nekončícím dýchání (fraktály mají nekonečně mnoho možností). Pakliže však potomek na cestě uvízne, nevrátí ÚPLNĚ VŠE v předurčeném čase, nestává se součástí nekonečného dýchání a umírá coby JEHO neúspěšná potence. Je to jako s biologickými potomky, taky se nědy stává, že zemřou dřív, než dospějí, tak to prostě je. A rakovinné bujení - nevykoupené plození synů duality pozemšťanů NENÍ POVOLENO!
 
Kristus - beránek boží. Trnová koruna jest korunou, která nemá plody, jen trní a hloží. Trnovou korunu mu dali lidé - ti lidé, kteří neprošli vodami, tudíž u nich nebylo možné zažehnout božský oheň a Kristem rozražená zeď pro ně nemohla být onou lávkou, kterou svou obětí mezi tímto a oním světem vytvořil. Je to stejná situace jako za Mojžíše. "Rozrazil zeď mezi slanými vodami, pro své stádo vytvořil průchod, ale Hebrejci stále remcali. Otevření bran nedokázali ocenit a projít branami Jericha se nepodařlo nikomu z Mojžíšovy remcající generace. Všichni zůstávají stát na poušti, umírají uvíznuti před branami Jericha. Až Jozue - "přijetím prostitutky z Jericha" - mytologicky řečeno přijímá druhou stranu skutečnosti, tímto beraním trkem rozráží zdi ega a staví lávku celému stádu k projití do další etapy alchymického vývoje vyvoleného (obřezaného) národa. Kristus to má stejně. Otevřel brány, pastýřskou holí (dokončenou cestou hada) se stal pastýřem pro celé stádo, ale neprošel beránek ani jediný. Jeho hlava nedala plody, pouze trní a hloží, lidé na to nebyli připraveni, nezdolali vody, tak nemohli zpět do VOD. Je naděje, že stejně jako druhá generace Mojžíšova nakonec zdi Jericha zdolala, tak "druhá generace" Krista ve zlatém věku projde lávkou, která už byla vytvořena? Bude to už jiná generace než ta před 2 000 lety? Problém je v tom, že selhala apoštolská SŮL ZEMĚ a ten čas je nenávratně pryč.
Je to tak. Stejně, jako když Mojžíš musel zabít všechny remcající, je nutné zabít všechny remcající i nyní. Je tím myšlena energetická vražda. Aby AGNUS DEI mohl celé stádo převést na druhou stranu, je nutné zabít "všechny remcající". Zbavit moci všechny, kteří remcají a kují svou pseudomoudrostí zlaté tele. 
 
- beraní energií hlavou prorážíme zdi porodních cest mezi plodovými vodami nerozlišenosti a vodami domu otců, vodami rozlišenosti
- beraní energií Abraham na hoře obětuje Izáka - poslechl příkaz "vrať prvorozeného" a tím jeho moudrá hlava rozráží zdi mezi egem a Bohem (zástupná krvavá oběť beránka zvířecího) 
- energie pesachového beránka rozráží zdi mezi domem otců (Egypt) a DOMEM OTCE, umožňuje prorazit cestu ze slaných vod nevědomí na poušť, kde vody vysychají a pročišťují se tak dlouho, až je možné opět prorazit další zeď Jericha (ega).
- energie beránka božího - Ježíše Krista proráží zdi mezi tímto světem a oním SVĚTEM, proráží porodní cesty do jiných dimenzí a staví lávku z vod do VOD pro celé stádo
Stvořitelův obětovaný prvorozený SYN "moudrou hlavou boří hranice - otvírá pro nás nebesa", aby k OTCI mohlo projít celé stádo. Proto je prvním beránkem a pastýřem současně.
 
 
 
v Íránském Persepolis byly na stěnách výjevy v podstatě totožné s egyptskou mytologií, tudíž také nemohli chybět ani berani (na fotografii za mnou). A jak profesionální a historie znalý průvodce, tak všechny oficiální materiály to vysvětlují tak, že každý rok panovníkovi byly posílány dary od poddaných a mezi nimi byla i tato zvířata. Výjev, kde lev zabíjí jednorožce (je to tam na několika místech) je vysvětlován coby symbol starého odcházejícího roku. Jakási naše oslava Silvestra. Co dodat, jsou to vtipálci.
 
 
Jsme na prahu nové civilizace a aktivace nových nejen božstev krve je nadmíru zodpovědným úkolem. Aby to v novém věku fungovalo, musí být aktivované energie základní mytologie k dispozici v neměnící se kvalitě. A to po velmi dlouhou dobu stovek, možná tisíců let. V Egyptě to bylo navázáno na lidské bytosti, které se staly jejich nositeli. Jenomže s tím je problém. Aktivované duše by musely být ochotné danou kvalitu nést a zároveň nepřebírat kvality jiných nositelů a to je způsob velmi rizikový.
 
Už jsem někdy příměr s televizí a dálkovým ovladačem použila a využiju to i nyní. Jednotlivé energie mytologického systému musí tvořit dokonalý celek. Vezměme si hypotetický předpoklad, že stvořitel vytvořil pro splnění svého plánu několik televizních programů (energie božstev kvadratury kruhu), které zprostředkují požadovaný výsledek . A každý z těch programů má vlastní vyhraněný úkol, který je v rámci celku nenahraditelný a nepostradatelný. A teď si představme, že by se jednotlivé programy vzbouřily. Nechtěly by být tím čím jsou, chtěly by být programem jiným případně by nechtěly kooperovat s ostatními vůbec a chtěly by být "svým vlastním pánem = rakovinou". Stvořitel by dálkovým ovladačem mohl mačkat jak chtěl, ale se vzbouřenci by nebylo možné proces dokončit. A přesně to se stalo.
 
Nebdet místo ukazatelky nevědomé prost - instituce sama chtěla být JEHO CHOTÍ, Isis odmítla zásnuby s nevědomím, Osiris být nositelem božství také nechce, Seth falešné proroky a kristusy nebrzdí, Anubis se své služby zřekl také atd. Je navýsost bezpodmínečně nutné, aby aktivované Božství mělo (v rámci světského žití) na prvním místě "TO NAHOŘE" a to zcela bez výhrad.
Zřejmě je těžké věřit ve slávu boží, když je "tady dole" nevnímatelná. Ale věřte mi, naplněné poslání je nesrovnatelné se "slávou domu otců", která je časově omezena, konečná, odsouzena ke smrti jako vše, co v domě otců zůstane. Sláva boží je však věčná a jak už jsem psala, pokračuje v nekonečném fraktálním dýchání. JK:" Kdo pro mne zemře, bude mít život věčný".
 
Jak jsem už zmínila, vždy je důležité, jak jsou "karty rozdány" hned na začátku. Pokud se něco "rozdá" blbě, má to fatální důsledky tím více, čím je třeba daný nositel božské energie silnější.
Každá civilizace, která neumožnila v pravý astrologický čas rozrazit beraní hlavou zdi ega, nenechala se beránkem božím doprovodit do jiných světů, nechť je ponaučením pro stavitele základů toho, co má přijít. 
Musí se to dít stejně, jak to učinil Mojžíš po tom, co remcající bojkotéři donutili Áárona uctívat zlaté tele - boha zlata vnějšího. Mojžíš na poušti energeticy zabil všechny, kdo se takto proti Bohu obrátili. A proč zrovna tele?
 
Kráva: dává mléko, to jest veškerou nutnou výživu pro začátek vstupu do domu otců, nikoliv však pro etapu celou. Proto je kraví, mlékem vševyživující bohyně Hathor spojená s obdobím porodu a těsně po něm. Ale pokud coby vyživovatelka první etapy není opuštěna ve prospěch jiné výživy, je to problém. Proto je Hathor spojena také s alkoholem - mytologicky řečeno - pokud někdo neopustí matku v procesu hledání individuality, pak je alkohol pouze stínem opojení božského, stínem, který není věčný a bolí z něj hlava. Energetická kocovina je bolestným návratem do duality stejně jako vše, co je stínové a není božské. 
To proto je Horus Hathořiným synem a zároveň jejím chotěm - uzavřel sňatky s celou energetickou potencí, podrobně popisováno. Stejné mytologické téma jako když Buddha odchází od matky a pak matku přijímá... Je to pořád stejné.
 
Nechť je nám potopená Atlantida, zašlá sláva Egypta či holokaustem potrestaný Izrael ponaučením, že takhle ne. U Hebrejů bylo něco blbě hned na začátku. Mylně pochopená obřízka, kdy závoj ega nebyl odřezán energeticky, přičemž uřezaný kus kůže bez vnitřního pochopení žádný smysl nemá. V jejich případě jde pouze o pocit nadřazenosti, nikoliv pokory a zodpovědnosti ke svěřenému úkolu. Jejich Bohem svěřená síla je zneužívaná, stále tahají za neviditelné mocenské nitky světa místo toho, aby svět coby vyvolení doprovázeli k osvícení. Zpronevěili se, nechť tedy zemřou nikoliv holokaustem, ale energeticky. Nechť jsou "po Mojžíšovsku" své zneužívající moci zbaveni.
 
Proto budou energie základní mytologie (krve) aktivovány mimo lidské bytosti, v podzemí hor na utajeném místě a stará božstva se stanou definitivně nefunkčními.
 
Skrze lidské bytosti bude fungovat "pouze" kněžství. Vzhledem k časovému deficitu to bude úkol nadmíru obtížný, tak uvidíme. Tomuto tématu včetně výkladu oktogramu se budu podrobněji věnovat příště.
 
Je to stále dokola:
místo touhy po slávě Boží - touha po slávě světské
místo touhy po bohatství v Bohu - touha po penězích
místo válek vnitřních - války vnější
místo dobytí vnitřního jádra  - jaderné nukleární výbuchy
místo integrace vnitřních zvířat - biologická léčba
místo osvícení - ozařování
místo alchymie - chemoterapie
místo soucitu - plochý sentiment
místo tříbení duše (ka-mene) boží milostí - kamenování žen, hadů a proroků
místo božského opojení - alkohol
místo duchovní odvahy - adrenalinové sporty
místo dýmky míru - cigarety
místo fungující církve - drogy
místo božské many - obžerství a obezita
místo ka-mene mudrců - dobrými úmysly dlážděná cesta do pekel
místo úhelného ka-mene - senzacechtiví falešní kristusové
místo přechodu do vyšších sfér - přemnožení
místo zasaď STROM (strom života), postav DŮM (nádobu pro transformaci) a zploď SYNA (navrať se k OTCI) - ničíme lesy, stavíme betonové džungle a upřednostňujeme stínový biologicky mužský element
 
V souvislosti s beránkem je nutné připomenout čtyři Josefy, kteří "chystali lůna" ke zrození v různých fázích vývoje - jejich splněný úkol je funkční stále a to je skvělé!
 
Josef číslo 1 - přivádí Hebreje do Egypta (lůno domu otců) 
 
Josef (Jozue) číslo 2 - přivádí Hebreje K branám Jericha - lůna země zaslíbené - troubením na beraní rohy se rozráží brány mezi šestkou a sedmičkou...
 
Josef číslo tři - "adoptivní" otec Ježíše Nazaretského - střeží a chystá lůno pro zrození Spasitele. Adoptivní je myšleno tak, že vlastním otcem je OTEC.
 
Josef číslo čtyři - Josef Arimatejský - dává hrob, lůno pro zmrtvýchvstání, kde byl odvalen ka-men, jinými slovy, duše už prošla všemi etapami vývoje (duše KA prošla celým procesem mužského díla MEN vzpomínání na své vnitřní ženství, vzpomínání na materia prima (na slanou vodu MER), KA-MEN už splnil svou funkci, je odvalen, aby BA (duch) se mohl vrátit obohacený informacemi o individualitě zpět k otci RA. KA-MEN už nebrání výstupu na nebesa, návratu k OTCI. Nebo ještě jinak: vysoušením MER  skrze duši KA se stáváme BA.
 
 
Mytologie kvadratury kruhu: 
 
Nejdříve jsme "vyhnáni od OTCE" a rodíme se do "domu otců".
Rodí se prvorozený Syn - ego, čímž vzniká dualita, Kain zabíjí Ábela, je naživu ve vědomí pouze ego, druhý syn zavražděn ve vědomí = Bůh je mrtev. Proto Hospodin dává příkaz "vraťte prvorozeného", toho ve vědomí zabitého.
 
Pak se rodí JEHO SESTRY, neboli ještě nepoznaná část JEHO SAMOTNÉHO. Mytologicky ženská část je vždy ta, kterou je nutné "políbit a zasnoubit se s ní" coby výraz jakéhosi příslibu budoucího sňatku. Je to obdoba hlídání Pandořiny skříňky. Příslib budoucích sňatků se zabitým synem, aby mohl Bůh vstát z mrtvých a znovu se zrodit. Aby se ze sestry stala JEHO CHOŤ. Tento znovuvzkříšený Bůh je stále tentýž a zároveň jiný, obohacený o sebepoznání skrze ženskou část sebe sama.
 
Po křtu vodou nabývají sestry na důležitosti. Isis pláče nad "utopeným" Osirisem -  OTCEM, BRATREM i CHOTĚM zároveň (utopeným ve slané vodě nevědomí) a chce ho oživit neboli, uzavírat sňatky s utopenou částí nevědomí. .....
Druhá sestra Nebdet Isis pomáhá tím, že ukazuje, co ještě "není hotové", sezdané. Má tímto funkci prost - institutky, ukazatelky energií nepřijatých, vytěsněných domem otců, světskou morálkou (podrobně už popsané dříve).. 
Seth je JEHO bratrem a současmě manželem Nebdet. Má funkci Lucifera, Nebdet je v tomto svazku neplodná neboli, sňatky s "nepravým chotěm" neumožní nikdy ZROZENÍ SYNA. Seth je zároveň ochránce SYNA HORA ve smyslu tom, že předčasné trhání plodu = smrt SYNA. Proto Seth zdržuje, činí potíže, tím ho chrání.
V mytologických výjevech má Isis na hlavě trůn a Nebdet pohár. A je to právě ten pohár vykoupené krve, do kterého putují energie sezdané, energie prost - instituce, energie zabitého Ábela, energie zabitého prvorozeného. Naplňování poháru = plnění příkazu "vraťte prvorozeného". Až je pohár naplněn, až je vráceno úplně vše, úloha Nebdet byla splněna, Isis s trůnem se stává JEHO nevěstou a chotí, probíhá HIEROS GAMOS, posvátný sňatek se vším skrze dualitu poznávaným a Isis je korunována a dosazena na královský trůn - neboli - je vrácena na nebesa anebo ještě jinak - veškeré potence i hmota splnily úkol, SYN je zrozen a vesmír, hmota, veškerý potenciál se může hroutit sám do sebe, až nakonec bude vše připraveno k dalšímu výdechu....
 
Univerzální Vesmírné zákony TVOŘENÍ - TO NEJSTRUČNĚJŠÍ MOŽNÉ SHRNUTÍ:
Univerzálnost spočívá v tom, že po návratu Syna (člověka, civilizace, galaxie.....) se poznané stává fermentovanou (všeprostupující) informací pro celé tělo vesmíru, přičemž se Syn znovu rodí beraní hlavou do jiných sebepoznávacích odnoží Stvořitele a plodové vody budou potencované energiemi potřebnými pro daný úsek. Samozřejmě s více či méně odlišnými planetárními kvalitami potřebnými pro daný úsek. Pakliže vezmeme v úvahu předpoklad, že výchozím zrozením Syna bude informace již fermentovaná z předešlých výdechů, je nasnadě, že lze počítat se schopností mít radary pro vnímání předešlého, nemůže to však platit obráceně!!!!!! Jak směšně z tohoto kontextu vyznívají všechny ty pokusy dobývat vesmír vnější technikou. Pokud by pravá církev dělala co dělat má, pokud by božství néslo předurčenou energii a nepokukovalo by po svěřeném úkolu někoho jiného, tak po fermentaci by bylo zcela automaticky možné komunikovat rozšířenými, nově aktivovanými radary z VOD zcela přirozeně bez vší té techniky.
 Žádný "NASA vědec" nemá k VODÁM přístup. Pokud by ho měl, jeho vnímání univerza by mělo jiné kvality, které dualitu rozšiřující technické bádání vylučují. V této souvislosti je jasné, že nikdo zainteresovaný miliardové výzkumné projekty ze svých pařátů dobrovolně nepustí. Vždyť s tím je spojená světská moc a sláva a toho se nikdo z vod dobrovolně nevzdá. Tak to prostě je. Jedinou možností je opět utrpení. Až lidstvo pochopí, že tudy cesta opravdu nevede. Bude těch 2 000 válečných let stačit k prozření? Bude to stačit k tomu, aby došlo k prozření, že planeta země už chytá stávkovou pohotovost a je to opravdu velmi vážné? Pochopí už konečně mužská mačo ješitnost, že je nutné dát slovo ženskému elementu ve smyslu přijímání druhé strany zavražděného Boha? Tímto prozřením, zdoláním pýchy (mužů i žen) se pak automaticky coby vedlejší produkt uvolní nespravedlnost k ženě biologické. I porody biologické pozbydou fyzické bolestivosti a dramatu, pakliže bude již na začátku rodiči přiznán status svěřeného dítěte coby dítěte božího, kterého mají všichni rodičové pouze ve svěřeneckém stavu. Pakliže bude pravou církví liturgicky zodpovědně prováděna příprava rodičů, jakýsi slib Bohu, nebude pak fyzické rození do duality tak bolestivou a mnohdy dramatickou záležitostí. 
 
 
Někdy prožívám úzkost z toho, zda to bude či nebude správně pochopeno. Věřím tomu, že to může být zahlcující, nezáživné, zmatečné. Stále přemýšlím nad tím, jak to celé zjednodušit, ale nejde mi to. Hrozí, že by něco důležitého mohlo vypadnout. Je to jako například studium medicíny. Je to velmi náročné, studenti musí vstřebat neuvěřitelné množství informací, které následně ve své praxi nebudou potřebovat. Využijí mnohdy jen zlomek z pracně nastudovaného. Přesto se bez těch kvant stát lékařem nemohou. Tak to prostě je, medicína ani alchymie není pro každého.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
v Íránském Persepolis byly na stěnách výjevy v podstatě totožné s egyptskou mytologií, tudíž také nemohli chybět ani berani (na fotografii za mnou). A jak profesionální a historie znalý průvodce, tak všechny oficiální materiály to vysvětlují tak, že každý rok panovníkovi byly posílány dary od poddaných a mezi nimi byla i tato zvířata. Výjevy, kde lev zabíjí jednorožce (je to tam na několika místech) je vysvětlován tak, že je to symbol starého odcházejícího roku. Jakási naše oslava Silvestra. Co dodat, jsou to vtipálci.