doplnění

Pentagram: odpovídá smyslům, které máme pro uchopení a poznávání vnějšího světa. I kdyby bylo smyslů více, stejně by to odpovídalo číslu 5. Již jsem trošku nastínila význam rovnostranného trojúhelníka v předešlé kapitole, pentagram však nesouvisí se svatou trojicí, ale s dualitou (5 he). Proto trojúhelník rovnoramenný. Shodné úhly jsou pouze 2 stejně jako jsou shodné pouze dvě strany. Uvádí se různé významy toho, že se pentagram kreslí jedním tahem, pravdou je ale ve skutečnosti smyslová propojenost. Smyslové vnímání probíhá většinou najednou (pokud nejsme slepí, hluší atd.). Smysly vnějšími jsme obdařeni pro první etapu, etapu zvířecí a lidskou, proto je spojena s Bafonetem, kozlem (o mytologickém významu kozla píšu v kapitole Írán). Máme tyto radary svěřené pro etapu koně hnědého a jednorožce, což je v pořádku a žádoucí.
 
Ráda bych tímto navázala na kvadraturu kruhu, konkrétně do I. etapy, etapy vzniku duality. Mnohdy je to vnímáno (církví podsunuto) coby něco negativního a nežádoucího - dědičný hřích. Ale jak můžeme snižovat něco, co je součástí božího plánu? Každý jedinec (civilizace, národ, sluneční soustava, galaxie.......) je vyhnán z domu OTCE právě proto, aby proběhlo individuální sebepoznání v transformační nádobě - hmotě. Materia Prima (veškerý energetický potenciál) máme k dispozici právě pro uplatnění individuality. Neexistuje steného nic, vše je nějakou sebepoznávací neopakovatelnou odnoží Stvořitele samotného! A právě pro tuto důležitou sebepoznávací etapu jsou připraveny liturgické úkony, které jedincům pomouhou, umožní ono individuální předurčení nalézt a pochopit. Fialoví kněží budou mít mimo jiné i tento důležitý úkol a budou vybaveni alchymickou (náboženskou) schopností předurčenou individualitu "odemykat".
 
Ještě bych chtěla podotknout, že časová posloupnost nemůže být chápána technicky se striktním časovým ohraničením. Pakliže je vše propojeno s bezčasím, nemůže být hranice vytyčena čistě světským způsobem chápání. Grafické vyjádření je jen a pouze pro snadnější orientaci v problematice.
 
Platonská tělesa........Platí - jak "nahoře", tak i "dole" a ona jsou dokonalým zhmotněním toho "nahoře", pro to "dole". Stvořitel tvoří v úhlech jak už bylo vysvětleno kvadraturou a geometrie toto tvoření spojila se zemí. Tělesa mají obrovskou sílu k provázení duší kvadraturou pouze za předpokladu, že "modrý kněz" tělesa zaktivuje a nabije posvátnou účinností (modrá kněžská barva má za úkol tlumočit a zprostředkovávat z VOD).
 
Tetraedr je božská trojice v materia prima (3 hrany a úhly trojúhelníka + 4 strany). Oheň lásky k tvoření individuality v rámci veškerého darovaného energetického potenciálu v nerozlišenosti - MATERIA PRIMA (4).
 
Nicméně skutečnost poznávaná pouze smysly je "nepravdivá - vytržená od OTCE", funguje jen a pouze pro vody, nikoliv pro VODY. Je vytržená z kontextu a ďábelskou se stává tehdy, když ji nechceme opustit, když jí dáváme punc absolutna (liturgickým jazykem řečeno neproběhne obřízka a křest vodou) a nechceme poctivě přejít na radary jiné.
 
Zamilovanost čichem, zrakem, sluchem, hmatem či chutí patří do etapy neosvobozeného eróta, do etapy projekcí a tomu odpovídá pentagram postavený na jedné špičce, přičemž dva rohy míří vzhůru - rohy zvířecí, rohy křtem nevykoupené krve.
Teprve tehdy, když můžeme říct, že milujeme i pak - jedná se o lásku věčnou, lásku až za hrob. Tato láska přežila smrti ega, přežila "stažení projekcí" a přesto zůstala. Totiž platí: kdo ztratil lásku - neměl žádnou, byl zamilován jen a pouze do zrcadla druhé poloviny svého JÁ, do svých materiálních nebo biologických potřeb atd. Teprve tehdy, když milujeme zcela nezávisle na smyslových vjemech či na tom, co objekt lásky dělá, jak se chová atd., jde o lásku věčnou. 
Přitom ale stále platí také Ježíšovo: "když tě někdo uhodí do tváře pravé, nastav mu tu levou"..... Církví přeloženo - když ti někdo ubližuje, nech si to líbit a trp. Tak to ale není. Jak jsem vysvětlovala v kapitole Istanbul, pokud tě někdo místo války vnitřní používá k válce vnější, ukaž tu levou, tu stínovou tvář. Vystrč drápy a braň se, to se s láskou až za hrob nevylučuje.
 
Převrácením (vykoupením), ze slova ROH (zvířecí, dualitní i jednorožcův!!!) máme slovo HOR a tomu také odpovídá pětiúhelník potažmo dodekaedr.
Vykoupený pentagram = dodekaedr. Součet vnitřních úhlů = 360 stupňů = dokončení úhelného ka-mene, dokončení mužského díla sňatků s materia prima, dokončení čísla 5 - vnitřních úhlů dodekaedru je 5....
Vykoupené rohy = příchod Krista. Ještě chvíli u hrátek se slovíčky zůstanu. Zkusme se vrátit k obrázku kvadratury kruhu a připomenout slabiku RA. RA coby Slunce na obloze, ale také coby slunce našeho vědomí, které putuje za účelem poznání individuality (všech možných potencí Boha). Ovšem RA (někdy RE) nemůže být stále jen RA, to by bylo popření Vesmírného rytmu nádechu a výdechu a svobodné vůle. Po poznání individuality, ke které jsme dostali všechny potřebné energie, je nutné vrátit "nepoužitý a nepotřebný" zbytek (blbě řečeno, ale chápete, že jo..) tomu, kdo nám to všechno dal.. A o tom celé mysterium vlastně je. 
Ještě důležité doplnění: dílo v černém odpovídá polopřímkám, kdy jsme nějakou vlastnost - energii dualitně použili. Ale my musíme vrátit i to, z čeho jsme polopřímky ani neudělali, co jsme nepoužili vůbec, o čem vlastně nemáme ani ponětí, že to je...... To proto je dílo v bílém tak náročnou etapou a bez vedení skutečně nezvládnutelnou, nicméně nutnou.....
 
Dostáváme, použijeme jen něco hodícího se, naplníme a pak musíme vrátit vše. Aby to celé mělo smysl a poznané mohl náš OTEC přijmout coby vlastní dílčí sebepoznání skrze člověka. Ovšem bez vrácení nepoužitého, nehodící ho se nelze být opětovně RA. No a celý úsek, kdy není vráceno nepoužité (nepřijaté ve vědomí) odpovídá slabice OR. Jakoby to má význam světla ještě neprobuzeného, nevrátivšího vše, tudíž pobyt světla - RA ještě v temnotě (světlo, které ještě nesvítí). No a pokud neproběhne přeměna OR v RO - křest vodou, nemůže vzejít RA - oheň boží lásky ke svému naplněnému DÍLU. No, a pokud  zůstane nepřevrácené OR viset v hmotě jak už bylo vysvětleno dříve neboli v M (matka, materia.....), z nepřevráceného OR bude už jen MOR a HOROR (nemoci, ekologie, války, přelidnění - Pandóra). Převrácený MOR je ROM, po němž přijde HOR neboli znovuzrozené RA. Vodou nevykoupený Bafonet = vláda Satana, která pak neumožní, aby se HOR narodil. Tak teď už jsem do toho sama zamotaná, ale snad to bude nakonec správně pochopeno.
 
Kambodža, Laos: 
 
Z cest jsem nadšená vždy, ale tentokráte se to vymykalo z jakéhokoliv předpokladu, který jsem vůbec mohla k těmto místům mít. Budu zajisté o tom psát více, teď jen malá ochutnávka:
 
Angkor Vat: postaven počátkem 12. století nejdříve jako hinduistický, posléze buddhistický chrám. Je považován za nejrozsáhlejší náboženský komplex na světě. Na prohlídku chrámu jsem měla celé tři dny, ale myslím, že je to málo přesto, že jsem měla k dispozici pro přesuny tuktuk. Je to úchvatný komplex schovaný v džungli a je s podivem, co "primitivní Khmérové" dokázali v tak náročných podmínkách vytvořit. Ač na mnohých místech jsou už jen rozvaliny, je to celé živé, buddhističtí mniši tam žijí a vykonávají obřady v poklidu stále. A jak se dalo předpokládat, vše odpovídá alchymistické symbolice do posledního detailu (had, lev, voda, oheň, loď..... viz foto), úchvatné.
 
Jeden z prvních západních návštěvníků, portugalský misionář Antonio de Magdalena v 15. století napsal: "Je to naprosto mimořádná stavba nepopsatelná perem, kterou nelze přirovnat k žádné stavbě jinde na světě."
Henri Mouhot - francouzský cestovatel: "Jeden z těch chrámů, měřitelný s chrámem krále Šalamouna, postavený asi nějakým starověkým Michelangelem, by klidně mohl zaujmout čestné místo po boku našich nejkrásnějších staveb. Je to něco docela většího než všechno, co nám po sobě zanechali starověcí Řekové či Římané a představuje to smutný kontrast k době barbarismu, kterým je nyní náš národ zmítán."
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Plovoucí vesnice: domy na kůlech, aby při monzunech nebyly pod vodou. 
 
Jízda džunglí na slonech: Laos je někdy nazýván zemí milionů slonů. Kolik jich tam zbylo netuším, ale ti, co vozí turisty byli skvělí. Do zoologických zahrad nechodím, je mi před zvířaty stydno za to, co jsme jim to udělali. Ale s těmi mluvícími slony to bylo jiné. Měli péči, doufám laskavý výcvik, možnost volného pohybu, denně koupel v Mekongu, každý slon má svého osobního ošetřovatele a je mezi nimi láskyplné pouto. V příštím životě chci být mahútem, nic lepšího pro mne neexistuje. Otázkou je, zda tady ještě nějací sloni budou.
 
 
 
Genocida: Smutným silným zážitkem byla návštěva bývalé věznice zvané "S21" pro "odpůrce" Rudých Khmérů". Střední škola přestavená na mučírnu (přežilo 7 z 17 000 vězňů včetně dětí), přičemž mučící praktiky byly skutečně děsivé. Původní ředitel školy - měl přezdívku "duch" - si svého sadismu užil měrou vrchovatou. Jen číst pravidla věznice bylo šokující. Umučené potom odváželi na pole, je tam dodnes coby pietní místo. Lidské dějiny mají za sebou vraždících etap mnoho, ale v Kambodži se zvěrstva páchala z vlastních řad, bylo brutálním způsobem ubito skoro 3 miliony obyvatel! A v tom je to jiné. Bolestné kvílení, děs, strach (bylo mi velmi zle, ani to nemohu vše napsat). Tohle už skutečně nikdy ne. Trvalo mi měsíc, než jsem to alespoň trošku "rozchodila". Jak to, že v zemích mírumilovného buddhismu se děje něco takového (Tibet....).  Odpověď už asi znám, je to ale na delší pojednání.
Místní lidé jsou velmi usměvaví, zpočátku jsem si myslela, že jsou všichni na tripu. Usmívají se, spínají ruce a stále se klaní. Za tím úsměvem je ale stálý strach, ty hrůzy jsou v nich stále.