Dějiny Arménů se v mnohém podobají dějinám Židů, také vytvořili malé, ale významné menšiny v mnoha zemích světa a stejně jako Židé se stali terčem genocidy. Turci se během první světové války rozhodli, že „nepohodlné“ Armény, kteří chtěli mít svůj nezávislý stát, úplně vyhladí. Odhaduje se, že během první světové války a krátce po ní zavraždili Turci kolem 1,5 milionu Arménů a v současnosti velká část historické Arménie, včetně jezera Van a posvátné hory Araratu, je dnes na území Turecka. 

Arménská apoštolská církev odvozuje svůj počátek z misijních cest apoštolů Bartoloměje a Judy Tadeáše. Je jednou z nejstarších křesťanských společenství a nejstarší případ státní církve. Arménie přijala křesťanství jako státní náboženství v roce 301 n.l.! Má dnes přibližně 6-8 miliónů členů a kromě samotné dnešní Arménii působí zejména v Náhorně-karabašské republice. 

Arménská apoštolská církev stejně jako Judaismus neuznává postavu Ježíše Krista jako boha i člověka, nýbrž "jen jako boha". Tento zdánlivě nepatrný rozdíl je dle mého názoru oním "zakopaným psem" nezměrného utrpení Arménů i Židů. Všichni věřící, kteří Krista v Arménii následují, tímto rozdílem "zabíjí Ábela", ono vnitřní dvojče, které je nutné přijmout a zpracovat. Připadá mi to jako hra v kuličky. Arméni jsou tak blizoučko důlku, ale stejně se nemohou strefit. Během staletí ten důlek totiž zarostl travou a není ho už vidět. A tak se cvrnká a cvrnká a od důlku se už jen vzdaluje a vzdaluje. Je to jako například se studiem na střední škole. Aby student uzavřel ročník, musí mít "zdolány" všechny předměty. Pokud nějaký nezvládne, čeká ho reparát a buď postoupí nebo se musí vrátit znovu na začátek ročníku a znovu studovat i předměty, které už zvládl. Ještě složitější je to s maturitou. Pokud někdo nesloží ani opravnou zkoušku, jakoby nemá vůbec nic! A je pravděpodobné, že ho to bude hryzat tak dlouho, dokud se opět nepostaví na úplný začátek - třeba začne studovat školu při zaměstnání nebo se učit něco jiného a poučen z dřívějších chyb nakonec maturitu či jiné učení zvládne.

A Arméni se musí znovu postavit na začátek a ponaučeni utrpením přijmout své hlubiny. Namyšlenost Arménů je totiž opravdu neúměrná. Jsou schopni každou konverzaci začít tím, že jsou nejchytřejší, nejvzdělanější, nej, nej, nej..... Cítí se vyvoleni, první křesťané, ale pomyslný důlek ne a ne najít. Ale jak jinak nám Nebesa mají sdělit, že jsme vybočili z cesty než skrze utrpení, které zesiluje tak dlouho, dokud se nám nerozsvítí. A jakoby čím je jednotlivá duše či národ blíž cíli, tím je to těžší. Jak blaze je mladým duším.... 

Dovolím si použít příměr s mozaikou pazzle. Některé dílky mohou být barevně i tvarově velmi podobné, což může sváděk k záměně. A skládáme a skládáme v dobré víře, že je to správně (jsme přeci inteligentní). Ale nakonec pravda stejně vyjde najevo a čím déle jsme přesvědčeni o bezchybnosti a nevidíme slabounká varování, tím těžší bude návrat k bodu, kde jsme do mozaiky nedali ten správný dílek. Je nutné se vrátit tam, kde se chyba stala. 

V žádné jiné zemi jsem nepociťovala toliko rozporů. Na jedné straně bída (potulné smečky podvyživených psů, povalující se odpadky všude, velmi nízké mzdy, sídliště jsou horší než Chánov...), na straně druhé extremně silné energie. Jakoby pocit marnosti, smutku a posvátna současně. Čtvrtina obyvatel byla brutálně zabita při genocidě před sto lety, v roce 1988 při zemětřesení zahynulo na 60 000 lidí, válka v Náhorním Karabachu trvá od roku 1999 a střílí se tam stále. Měla jsem rozhovor s přímou účastnicí karabašské genocidy. Jako zázrakem přežila, nicméně byla postřílena celá její vesnice. Vojáci se samopaly vtrhli do jejich domu v noci. Byla ještě dítě, to jí zřejmě zachránilo život, ale zastřelili jí bratra i otce. 

Katedrála Ečmiadzin - nejstarší křesťanský chrám:

Byla jsem zde svědkem "pokusu o křest" asi tříletého dítěte, které vřískalo, utíkalo, chovalo se spíš jak v čekárně sadistického zubaře. Měli co dělat, aby ho vůbec udrželi v prostoru. A popravdě, ani jsem se nedivila. Křtitelnice vypadala jako pitevní stůl - odtokový kanálek, sprcha s ledovou vodou, kněz s výrazem středověkého inkvizitora.... brrr.

Také mi nedá nevznést úvahu o rakovině. Na úrovni energií se jedná o neosvětlené (nepřijaté) temnoty vstupující do fyzického těla, které takto zůstávají nerozpoznány po velmi dlouhou dobu. Rakovině vždy předchází několik varovných fází a to i v případě nemocných malých dětí. Reinkarnační terapie mluví jasně - některá neosvětlená témata nevidíme i po několik životů. A "zbloudilá temná" buňka, která nevidí souvislosti a mocenským nárokem sama chce určovat pravidla a vládnout, stává se bezohledně zhoubnou stejně jako zaprodaná církev...... Jak si vůbec může někdo stěžovat, že onemocněl rakovinou? Proces je v takovém případě nepochopen po velmi dlouhou dobu, "černá ovce ve formě temných buněk" neprošla procesem osvětlení, uvědomění a přijetí těmi "zdravými" a proto zrcadlo bezohledně roste a roste podobně jako Romové, rakovina či jiní "vyslanci temnot". Děje se to tak dlouho, až se sami temní vyslanci stávají vládci neuvědomující si, že smrtí "zdravého" hostitele zahynou i oni samotní. Slovo zdravého jsem dala do uvozovek úmyslně, protože zdravý nikdy není ten, který nechápe léčebné vyslance temnot (had, Seth...), pouze pseudozdraví může po nějakou dobu více či méně úspěšně předstírat díky farmaceutickému průmyslu atd.

 Armenie leží na tektonickém bodu zlomu. Země je rozdělena obrovskou puklinou v zemi. Jakoby nám to chtělo říct, která polovina nakonec zvítězí? Nebo dojde k přemostění? Přemostění dvou hemisfér? V místě zlomu je maličký kostelík a u něj je zcela výjimečný chačkar. Nikde jinde jsem neviděla takovou vytesanou symboliku na jednom kameni a ještě ke všemu přímo u zlomu. Dole je vytesaný květ života, nad ním židovská menora a nahoře křesťanský kříž..... 

Khor Virap je klášter u hory Ararat, místo spojené se vznikem prvního křesťanského státního náboženství na světě (roku 301 n.l.). Král té doby Trdat III.Veliký dal Grigora Illuminata (Řehoře Osvětitele - následovníka apoštolů Judy Tadeáše a Bartoloměje) uvěznit v kobce pod zemí, klášter byl postaven nad kobkou. Je hluboká asi 7 metrů a slézá se do ní úzkým žebříkem. Je docela nepochopitelné, že tam mohl sám bez denního světla tak dlouhou dobu přežít. Pobyla jsem v kobce sotva pár minut a stačilo..... Arménie v té době byla pod vlivem Říma a urputné pronásledování křesťanů probíhalo i v Arménii. Král dal uvěznit a mučit Řehoře, aby ho přinutil se křesťanství vzdát. Trdat také po římském vzoru pronásledoval křesťany, poručil znásilňovat jeptišky atd. Zemi ale po jeho hrůzných činech postihla neštěstí včetně šířícího se moru. Králova sestra měla vidění, že jen Řehoř, uvězněný již dlouhých 13 let, může zemi zbavit hrůz. Řehoř byl osvobozen (v kobce přišel o zrak), vysvěcen na biskupa a stal se první hlavou arménské církve. 

Jak neuvěřitelně silné toto místo na úpatí Araratu je se slovy popsat nedá. Je to přesně místo, kde Noe založil vinici (je tam stále) po potopě světa. Také místo, kde se Cham dopustil svatokrádeže a také místo současného oplocení Araratu, který si nárokují Turci. Posvátné místo patří právě těm Turkům, kteří brutálně zmasakrovali téměř 1 600 000 Arménů včetně žen a dětí. Je to místo, kde je národní hrdost Arménů těžce zkoušena. Je to asi podobné, jako kdyby přišli Němci do Čech, oplotili Říp a katedrálu sv. Víta s tím, že je to jejich a my bychom s tím nemohli nic dělat. Nebo ještě jinak, jako kdyby si Němci přivlastnili třeba Zeď nářků v Jeruzalémě, postavili tam supermarket a Židé by se na to mohli dívat jen zpoza plotu. 

Proč utrpení prvních křesťanů na světě nebere konce? Možná je to právě proto, že žádný křest v ryzí poctivosti neexistuje, tudíž neexistuje ani pravé ryzí křesťanství! A jak jinak má Nejvyšší ukázat na špatně poskládané puzzle, jiný způsob než skrze utrpení neexistuje. Jak příznačné také je jméno Řehoř Iluminat.... Ilumináti - je to stále stejné jako s Chamem. Mocenský nárok a chamtivost těch, kteří spěchají a křiví učení těch na začátku..... Kristus přece řekl: "Kdo má, dostane přidáno, kdo nemá, bude mu odňato i to, co má" - nebo: "vidí třísku v oku bližního, ale ne trám ve svém oku vlastním". Dokud tyto věty nebudou pochopeny a přijaty, byla oběť na kříži zbytečná... Pýcha Arménů na to, že jsou vyvoleni (podobně jako Židé) jim nedovoluje pravou podstatu křesťanství vidět. Kdo spěchá k výšinám a odmítá se potopit, toho návrat k dolním vodám stejně nemine. A co se nestane na úrovni duše, bude vykonáno světem hmotným (když to nejde po dobrém........). Lež je sladká na začátku, ale hořká na konci, pravda je hořká na začátku, ale sladká na konci.... Neptun nechává pozdravovat....

Na místě Khor Virap jsem zažívala jednu energetickou facku za druhou. Bez objektivního důvodu jsem měla chvíli sevřené hrdlo, tíseň, pláč, pocit marnosti, vzteku a smutku, za chvíli zase pocity až nedpozemsky prožívaného blaha.

 Navštívila jsem mnoho mystických míst, ale moje srdce zůstalo v Arménii.... 

.